Typy myslí – k poznaniu vedomia přehled
Daniel C. Dennett
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253654/typy-mysli-k-poznaniu-vedomia-Lah-253654.jpg
4
17
17
Co je to mysl a kdo jiný (kromě tázajícího se) ji má? Autor se na tuto otázku snaží odpovědět pomocí propojování výsledků filosofie, umělé inteligence i neurobiologie. Může někdo z nás někdy skutečně vědět, co se děje v mysli někoho jiného? Co odlišuje lidskou mysl od myslí jiných živočichů, zvláště těch, kteří nám jsou z vývojového hlediska blízcí? Kdyby se některým z takových živočichů zázrakem dostalo daru řeči, co bychom se od nich mohli dozvědět? Mohli by vyvinout onu dosud výlučně lidskou schopnost teoretizovat o světě, který obývají? Budou roboti, až se jim jednou dostane senzorických smyslových systémů, které jim dovolí získávat zkušenosti o světě, myslet tak jako my? Dennett k těmto otázkám přistupuje z hlediska evoluce a přirozeného výběru: Začíná od makromolekul DNA a RNA a pak ukazuje, jak se život, krok po kroku, vyvíjel od jednoduché schopnosti reagovat na často se opakující rysy prostředí k mnohem sofistikovanějším způsobům překonávání obtíží a využívání vzorců minulé zkušenosti k předpovídání budoucnosti. Tvrdí, že ke své jedinečné lidské schopnosti formulovat a uskutečňovat své dlouhodobé záměry jsme se dostali řadou překvapivě malých a na první pohled nikoli převratných kroků. Dennett zaujímá k některým z tradičních otázek poněkud překvapivý postoj: Jeho kniha nenabízí žádné jednoduché a uzemňující odpovědi, jistě však nenechá klidným nikoho, kdo si otázky související s povahou mysli někdy sám kladl.... celý text
Literatura naučná Věda
Vydáno: 1997 , Archa (SK)Originální název:
Kinds of Minds: Towards an Understanding of Consciousness, 1996
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Typy myslí – k poznaniu vedomia. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Rozhodně zajímavá a nevšední sonda, kterou by si měl přečíst každý student sociálních vědních oborů, tak nadšený fanda věd přírodních. Dennet v útlé knížce přichází z řadou myšlenkových experimentů, které pro mě osobně byly velmi přínosné. Popravdě bych tímto způsobem nejspíše sám nikdy neuvažoval. A tak by mi do současných dnů, byly zakryty perspektivy, které tato kniha nabízí.
Jediné menší mínus bych udělil za to, že některé pasáže se poměrně táhly a nečetly se zrovna snadno. Což je u propagátora analytické filosofie vcelku škoda.
Podle autora se všem "entitám", které nás všude kolem obklopují, snažíme nějakým způsobem porozumět, a to tak, že k nim zaujímáme různé druhy postojů.
Nejběžnější je fyzikální postoj, ten zaujímáme, vykládáme-li danou entitu čistě prostřednictvím kauzálních zákonu, jaké nám dodávají přírodní vědy.
Některé entity jsou však na to, abychom je dokázali popsat a pochopit tímto způsobem, příliš komplikované, proto si pomáháme postoji jinými. Takže k artefaktům často zaujímáme to, čemu Dennett říká projektový postoj, kdy vycházíme z toho, k jakému účelu byla uvažovaná entita vyprojektována a na základě toho také předpovídáme její chování. (Předpokládáme například, že je-li něco automobil, pak se to po vykonání určitých úkonu rozjede – aniž bychom museli přesně vědět, jaké fyzikální mechanismy jsou za tím.)
K lidským bytostem pak zaujímáme tzv. intencionální postoj, tzn. nahlížíme je jako "mající" přání, přesvědčení atd. a jejich chování pak předpovídáme jako výsledek souhry těchto jejich "obsahů myslí". A vzhledem k tomu, že pojmy jako myšlenka, přání atd. jsou svou podstatou funkcionální, muže být jejich připisování naprosto opodstatněné.
Co je tedy podle Dennetta mysl? Dennettovo vysvětlení je ve své podstatě pragmatické, lidem připisujeme myšlenky, přání, přesvědčení atd. prostě proto, že jsme zjistili, že to funguje, že nám takovýto výklad pomáhá zjednat takový druh porozumění, o jaké usilujeme.
Doporučuji každému koho zajímá, jak se vyvinula lidská mysl, co ji odlišuje od jiných myslí, proč máme dar řeči, atp. ... Dennett nabízí rozhodně zajímavé závěry a zajímavý úhel pohledu, který je mnohými kritizován (tím, že Dennett je funkcionalista, jeho výklad fungování lidské mysli je tedy hodně funkcionalistický - mozek jako hardware a mysl jako dobře fungující software) a dá se říci, že tento úhel pohledu je již mnohými překonán, ... pokud si ovšem chcete vytvořit přehled o různých směrech, kterými se úvahy o lidské mysli ubíraly a ubírají, rozhodně na Dennetta nezapomeňte :-).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Typy myslí – k poznaniu vedomia v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 24x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 26x |
| v Chci si koupit | 9x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1997 |  Druhy myslí |
| 1996 |  Jak se věci mají: Průvodce myšlenkami moderní vědy |
| 1992 | Myseľ, telo, stroj |
| 2008 | Záhada ľudského vedomia |
Pravdou je, že je to skvělá kniha, precizně napsaná, bravurně strukturovaná, srozumitelná - to je myslím pro knihy filosofů podstatné.
Nejzajímavější částí knihy je pasáž, kde se Dennett zabývá myšlenkou tzv. šovinismu měření času, tedy myšlenkovým přístupem člověka k plynoucímu času různých dějů.
Pokud bychom tedy připustili hypotézu, že rostliny cítí, a já mám tendenci se k této myšlence přiklánět, nikdy bychom to nemohli hmatatelně dokázat, právě proto, že odezva dané rostliny na náš podnět je zcela mimo časovou rozlišovací schopnost rodu Homo sapiens sapiens. U psa je naopak tato odezva v intencích tohoto vnímání.