U pramenů Zlaté řeky přehled
Jevgenij Konstantinovič Ustijev
Historická cestopisná reportáž o legendární První kolymské expedici, která prováděla v letech 1928-1929 předběžný geologický průzkum kolymských rozsypů. Autor se opíral o bohatý dokumentární materiál a o vzpomínky posledního žijícího účastníka expedice akademika Caregradského a popsal i dobrodružství další expedice po druhé světové válce.... celý text
Dobrodružné Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1976 , OrbisOriginální název:
У истоков Золотой реки (U istokov Zolotoj reki), 1972
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize U pramenů Zlaté řeky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Důležitým společníkem při čtení této knihy mi byl internet a v něm mapy. Dařilo se mi poměrně dost dobře rekonstruovat popisované cesty a tak jsem mohl putovat společně s hlavnímu aktéry i tímto způsobem a vidět ty nedozírné dálavy a lesy, ale i smutné důkazy o devastujících důsledků těžby zlata či jiných nerostných surovin. Ve druhé části se mi podařilo najít i onu sopku s lávovým čedičovým proudem, vyplňujícím celé dlouhé údolí, které je skutečně výrazně černé a ona sopka je, při troše trpělivosti při pátrání, docela pěkně zřetelná, jak na Mapách cz, tak na Googlu Earth.
Dávám pět hvězd vonících tajgou a dobou, kdy ještě byla bílá místa na mapách.
(SPOILER)
Pro tyto expediční knížky ze Sibiře a Dálného východu mám velkou slabost. Podmínky, v jakých členové podobných expedic pracovali, jsou pro nás nepředstavitelné. Už jenom postarat se o sebe v drsné přírodě nebylo jednoduché – a což teprve provádět výzkum, psát denní zápisky, zakreslovat významné body do map? Před účastníky takovýchto expedic hluboce smekám!
Kniha U pramenů zlaté řeky se skládá ze dvou částí. První část je věnovaná tzv. 1 kolymské expedici, která proběhla ve 20. letech 20. století a mj. se zabývala nalezišti zlata v povodí Kolymy. I když prostředí, do něhož byl děj zasazen, bylo velmi atraktivní a expedice zažila i mnohá dobrodružství (často ovšem spíše nechtěná), přece jen bylo znát, že autor nelíčí svoje bezprostřední zážitky, ale vychází jednak z různých zápisků jiných lidí, jednak ze vzpomínek jednoho z účastníků, ovšem s odstupem několika desítek let. První část knihy mi tudíž připadala trochu moc popisná. To se sice objevuje třeba i u knihy V. K. Arseňjeva Děrsu Uzala, kde mi to nevadilo - asi proto, že autor hodně popisuje i flóru oblasti :-). Naproti tomu Ustijev, který byl mj. geologem, se hodně zabývá geologickou stránkou výzkumných expedic (to byl ostatně i jejich úkol - geologický průzkum), což mi zase tolik neříká. Myslela jsem tudíž, že dám tentokrát jen čtyři hvězdičky.
Ale ve druhé části knihy autor líčí svoje vlastní zážitky během výpravy k dosud neprozkoumané Anjujské sopce. Zhruba 650 km dlouhá cesta proti proudu několika řek – nejprve na motorovém člunu, poté na pramici, kterou čtyři muži na střídačku vlekli na laně, a nakonec i pěšky, byla nesmírně napínavá. Zajímavá byla i setkání s místními lidmi. Největší překvapení byla tchýně jednoho z účastníků expedice – babička si vezla domů na prázdniny vnuka... v kánoi... asi 200 km proti proudu :-). Nakonec to sice proběhlo trochu jinak, než plánovala, ale sám autor přiznává, že zkušená tchýně-lodivodka asi v určité chvíli zachránila jejich expedici, protože díky ní nasbírali zkušenosti, které později moc ocenili. Každopádně expedice dala všem pořádně zabrat – ale navzdory rozmanitým potížím, včetně lesního požáru, expedice cíle dosáhla a všichni se ve zdraví vrátili domů. Musím říct, že vcelku pohodovou cestu zpět jsem jim skoro záviděla :-).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha U pramenů Zlaté řeky v seznamech
v Přečtených | 5x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 2x |
Přesně takové cestopisy z odlehlých míst SSSR mám rád a rád se k nim vracím. Doba dávno minulá, panenská příroda, nadšení geologové daleko od civilizace, touha objevovat a budovat.
Knížka je rozdělena na dvě části, podle dvou expedic. První je z konce 20. let 20. století, tzv. první kolymská expedice, kterou vedl Bilibin a Caregradskij. V té době jim bylo 27 a 26 let. Až mě děsí, jak dospěle a zodpovědně působí. Tak nějak si nedovedu představit dnešní geology v jejich věku, že by uspořádali podobnou expedici. První expedice hledá zlato na Kolymě, je popisnější a je vidět, že autor u toho nebyl, že jen čerpá z vyprávění přeživšího účastníka.
Druhá část knížky je o autorově cestě po řekách ruského Dálného východu k neznámé Anjujské sopce. Na motorovém člunu, na pramici cestuje skupinka geologů po prakticky neznámých řekách. I dnes ty řeky dovedu dohledat jen na google earth, ale při googlování nenachází téměř žádné stránky v češtině. I dnes ta jména řek nikomu nic v Česku neříkají, nejsou o nich ani zmínky na české wikipedii.
Jen škoda, že mě tady chyběla ta chuť číst stále dál a dál, objevovat něco neznámého. Svým způsobem to byla nuda. Proto s odřenýma ušima dávám čtyři hvězdy.