Nelidé přehled

22.01.2024

„Nejdříve byli vyhoštěni ze své skryté domoviny na rozkaz Black Boltova šíleného bratra Maxima. Pak se stali cílem všemožných divokých útoků ze strany takzvaných lidí. Útoků, které nijak nevyprovokovali jenom svou odlišností.“ Série minipříběhů zpod pera Stana Leeho, Jacka Kirbyho, Roye Thomase a Garry Conwaye, které mají v hledáčku partu Inhumans v čele s mlčenlivým vládcem Black Boltem, by pro mě možná byly daleko zajímavější, kdyby to nebyla týmovka, která se přes všechny možné, rádoby psychologické a vážně míněné, přihrávky, zabývá jen bojem každého s každým. Myšlení na úrovni troglodytů a celková averze k jednotlivým členům (snad s výjimkou Medusy a samotného Black Bolta) mi udělala ze čtení těchto příběhů doslova očistec na Zemi, při němž jsem neomluvitelně, nespolečensky zíval. Jacka Kirbyho a Roye Thomase jsem ještě zvládal, ale úvodní jednohubky Stana Leeho byly (při vší úctě k tomuto velikánovi) tak dementní, až se mi chtělo trhat knihu na kusy. Nemohu souhlasit s Marcem Lupoiem z předmluvy, že se jedná o intenzivně podmanivou knihu, kterou budete chtít číst dál a dál, abyste zjistili, co všechno se tady bude dít. Jedinou touhou, kterou jsem měl já, bylo, aby už to trápení skončilo.

11.03.2017

Lehce se vždy bojím těch komiksových kompletů, které už mají nějaké ten věk a byly u zrodu celého Marvelu. Jsou super v tom, že jsou originální a v podstatě je to totální prvotina, ale přijdou mi mnohdy dětinské a nebo zdlouhavé. Původní Doctor Strange měl tento menší problém. Inhumans ale tento problém neměli. Byly tam sice momenty, které mi nějak nezapadaly, ale i přesto dle mého šlo o skvělé uvedení do světa těchto dalších Marvelovských hrdinů a já jsem za to jenom a jenom rád, že to bylo podáno takhle hezky. Za mě nadprůměrná spokojenost.