Tajné války superhrdinů Marvelu část 2 přehled
Mike Zeck , Jim Shooter , Bob Layton
Ultimátní komiksový komplet série
< 6. díl >
Hrdinové a padouši Marvelu, uvěznění miliardy mil daleko od Země, pokračují ve své epické tajné válce o nejvyšší cenu. S rozvíjejícím se bojem začne být zjevné nové nebezpečí, a to poté, kdy se Dr. Doom pokusí ukrást Beyonderovu nesmírnou sílu pro sebe. Hrdinové vědí, že ho musí za každou cenu zastavit, jinak bude před Doomem donucen pokleknout celý vesmír!... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2014 , HachetteOriginální název:
Marvel Super Heroes Secret Wars Part 2, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tajné války superhrdinů Marvelu část 2. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
První polovina (možná tak čtvrtina) Tajných válek se jakžtakž ještě snaží o nějaké vyprávění příběhu, tak je druhá kniha akorát velkou rubačkou, kdy je čtenář vrhán z jedné nepřehledné akce do druhé, až ho to absolutně nebaví číst. Nová postava Spider-Woman, která je nečekaně akorát z řady kopírek klasického Spider-Mana, příliš zajímavá není a v podstatě je jenom do počtu, aby bylo možné prodat ještě více akčních figurek. Slabota.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tajné války superhrdinů Marvelu část 2 v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 73x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 47x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 3x |
Tajné války superhrdinů na planetě Battleworld pokračují. Jedna skupina proti druhé a všichni proti všem. Dr. Doom proti Galactusovi a posléze i proti Beyonderovi. Kdo najde svatý grál moci vesmíru a kdo odejde z měření sil jako vítěz? A kdo si z tohoto klání nakonec odnese nejvíc? Jim Shooter rozehrál omračující partii se spoustou hrdinů, spoustou motivů a spoustou zájmů, nyní musí dát všemu snažení smysl a především vymyslet, jak příběh uzavřít. Na rozdíl od jiných scénáristů nezvolil metodu šokového bleskového zvratu na poslední chvíli a zničující sprint do cíle, ale vydal se cestou postupného bourání hradeb a rozložení pointy do několika kroků, kterými pak naplnil několik sešitů, aby měl dost času i prostoru pohrát si se závěrečným vyhodnocením. Je to dospělé a má to svá pro i proti. Finále díky tomuto postupu není zbrklé a nezničí dlouho budovanou atmosféru nějakým zběsilým cliffhangerem, na druhou stranu si člověk uvědomí, že mu nějaký ten šok na konci chybí, že tam nebylo ještě „něco, co by vás posadilo na prdel“. Musím Jimovi nicméně přiznat, že to zvládl dobře. Neupnul se na jednu zápletku, rozvíjel jich hned několik, každé postavě se snažil dát prostor, vymýšlel pro ni vlastní příběh a současně je všechny dával dohromady do jednoho komplexního celku. Mike Zeck a Bob Layton mu v tom byli nápomocni všemi svými silami, ale platí to, co jsem napsal už u předchozí knihy, k nějaké velkoleposti se bohužel ani nepřiblížili. Je to spíš civilní a poctivá práce, ale i ta se cení. Takže za mě spokojenost.