The Invincible Iron Man: Tragédie a triumf přehled

19.12.2022

Nezdolný Iron Man se v roce 1968 konečně dočkal své vlastní komiksové řady, když vystoupil z dvojtitulu Tales Of Suspense. Právě tento zlomový okamžik si vybrali redaktoři Ultimátního komiksového kompletu, aby nám představili muže ve zlaté zbroji. Díky jejich rozhodnutí si tak můžeme připomenout účinkování Iron Mana v Napínavých příbězích, jak si ho vysnila dvojice Stan Lee/Gene Colan, přechod na samostatnou platformu, kde Stana Leeho vystřídal na postu scénáristy Archie Goodwin a konečně start čistě ironmanovské série, v níž se kreslící tužky chopil Johnny Craig. To vše ve víceméně kontinuálním příběhu, rozprostřenému přes čtrnáct sešitů. Padouši, s nimiž se musí Iron Man vypořádat, jsou sice různorodí, ale trochu jednostranní. Crushera, Titanium Mana, Greye Gargoyla, Whiplashe, Unicorna a konečně i Demolishera můžete klidně hodit do jednoho pytle. Sebevědomí jim v jejich touze být nejmocnějším hrdinou a ovládnout svět rozhodně nechybí. Je to bohužel trochu jednotvárné, zvláště když nemusíte na další dobrodružství čekat měsíc, ale máte je všechna takhle pohromadě v jedné knize. Stejná zápletka, stejné rozuzlení, občas i stejné hlášky vytvářejí pocit jakéhosi prefabrikátu, který se snaží oživit alespoň jednotliví výtvarníci. Kresba je mimochodem na vysoké úrovni, byť žádné velké překvapení a ohromení nepřináší. Tragédií tato komiksová kolekce určitě není, ale bohužel není ani triumfem, alespoň v mém případě.

03.12.2022

Dokud byly příběhy v tomhle albu desetistránkové, šlapaly perfektně; byť naivně blboučké, v krátkém rozsahu poměrně snesitelné. Kresba skvělá, dynamická a nápaditá, jen ta mimika oplechované hlavy Iron Mana mi nepřišla proveditelná. Také představení nové postavy agenta SHIELDu Jaspera Sitwella je fajn, scénáře tak dostaly komického hrdinu, kterého jsem si paradoxně oblíbil daleko víc, než samotného Tonyho Starka.
U delších sešitů už ta únavnost scénářů byla maličko znatelná. Přesto fajn dobrodružství ze šedesátých let, které přečtete a zapomenete. Navíc se nelze neusmát nad portfoliem padouchů, se kterými Želený muž bojuje a kteří jsou neskutečně různorodí, o jejich kostýmech nemluvě. A také je třeba neopomenout zmínit proslulé tryskové kolečkové brusle v Iron Manově zbroji, na které je skvělý odkaz v komiksu Avengers: Elita. Tragédie a triumf jsou zkrátka staré, ale i po těch letech dokážou vyvolat dobrou náladu „originálními“ zvraty a především neunudit přemírou textu v bublinách.