Umění počítačových her přehled

21.08.2017

První původní česká publikace svého druhu (tj. o herní teorii, ne o historii nebo game designu), která může zájemcům o game studies pro svůj kompilační charakter dobře posloužit i jako rozcestník ke kanonickým textům oboru. Navíc s bonusem v podobně nabídnutí širšího, pravda, někdy až moc širokého (na úkor samotných her), historicko-teoretického kontextu.

Také pro toho, kdo již má k tématu něco načteno, budou další odstavce o debatě, zda jsou hry škodlivé, o sporu naratologů a ludologů a zejména o uměleckosti her (která tvoří leitmotiv knihy) víc než jen čtivým repete. Bavilo mne oživování textu autorčinými osobními herními zážitky, jakkoli by někdo mohl namítat, že tyto pasáže, v něčem připomínající recenze, narušují převážně neutrální (nehodnotící) charakter publikace.

Prvenství knihy se zároveň projevuje snahou pojednat na nepříliš velkém prostoru (cca 320 stran) o poměrně velkém množství zvláštností herního média, v zásadě nabídnout průřez vším, čím se game studies zaobírají. V důsledku tak třeba nezbylo víc místa na konkrétní příklady, výrazně usnadňující pochopení některých teoretických konceptů (zvlášť, pokud jste danou nebo nějakou podobnou hru sami hráli).

Samozřejmě je otázkou, zda zas a znovu řešit, jestli si hry zaslouží stejně seriózní přístup jako jiná umění, zda nejde o záležitost, která se časem vyřeší sama a zda by tedy nebylo přínosnější věnovat čas a vědecký zápal jiným oblastem videoherní tvorby. Zřejmě jde ale o fázi, kterou si musí projít každé nové médium. Multimediální perspektiva krom toho patří k silným stránkám knihy – je znát, že Bendová je s filmovou teorií obeznámena přinejmenším stejně dobře jako s tou herní.

Problém uměleckosti knize navíc zajišťuje solidní zastřešující rámec a jasný směr – jednotlivé kapitoly, ať už se týkají společenského postoje ke hrám, herního vyprávění nebo významů her, lze vnímat jako argumenty do diskuze o tom, zda jsou hry uměním.

Umění počítačových her je přes drobné pochyby nad zvoleným rámcem (který ovšem na druhou stranu dává dokonalý smysl, pokud má o smysluplnosti vědeckého přístupu ke hrám přesvědčit skeptiky „zvenčí“) cenným uvedením do poměrně mladého oboru, které mi přijde inspirativní i z filmovědného hlediska. Pro začátek mne inspirovalo k tomu, abych si po dlouhé době zase něco zahrál.