Upřímní lidé lžou opravdu dobře přehled
Ute Ehrhardt , Wilhelm Johnen
Znáte člověka, který by byl stoprocentně pravdomluvný? A dovedete si představit, jak by se vám vedle takového upřímného člověka žilo? Ráno by vám řekl: „Nějak tloustneš.“ V autobuse by neopomněl na adresu staršího spoluobčana pronést: „Ten pán smrdí.“ A v práci by na konto mladé kolegyně přede všemi prohlásil, že se jí dělají pupínky. Není taková pravdomluvnost určitým druhem útoku? Autoři knihy se nám pokusí vysvětlit, že lež je ve skutečnosti důležitá a potřebná a bez ní by se nám žilo velmi nepříjemně.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Upřímní lidé lžou opravdu dobře. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
kniha mě zklamala a způsob jakým byla vykládána se mi nelíbil .. kdyz je lež i to kdyz nereknu ze se mi dneska vase oblecení nelíbí ikdyz se me nezeptate to si nemyslim .. pokud se me nekdo zepta libi se ti dneska jak jsem oblecen a ja odpovin ano ikdyz to neni zrovna muj styl ano to lhani je ale kdyz to sama od sebe nereknu tak je to muj vkus a proc by to hned melo byt lhani ??
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Upřímní lidé lžou opravdu dobře v seznamech
v Přečtených | 6x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorka si přečetla pár knih o pozitivní psychologii, emoční inteligenci, podvědomí a evoluční psychologii, myšlenky z nich splácala dohromady hodně špatným pojivem lži s příklady lidských slabostí a pod nesmyslným (a senzacechtivým) knižním názvem přednáší svoji teorii o přirozené (a zřejmě i žádoucí) lidské ulhanosti. Takže vedle starých známých více či méně vědomých "lží" při namlouvání, ochraně vlastního života, dělání dojmu, vyrovnávání se se životem a zejména jeho krušnými obdobími, vedle "úvah" nad přirozeností monogamie, vedle "lží" v rámci sociálního chování a zvyšování si vlastního sebevědomí a vedle jinými již publikovaných výsledků různých experimentů, tedy vedle toho všeho, co se dozvíme daleko lépe a zajímavěji z jiných knih, nás autorka může obohatit pouze o svá prohlášení typu, že všichni prodavači lžou a nemají výčitky, že za přítele se musím vždy postavit, dokonce i když lže a podvádí druhé, že probíhající neodhalená nevěra vztah nepoškozuje, že v rámci zachování dobrých vztahů či dobrého dojmu je v pořádku spolknout zlost, že je běžné (a v pořádku), že si před přáteli vymýšlíme (třeba výši platu), abychom vypadali lépe, nebo že nabízíme pomoc a dáváme sliby, aniž bychom to mysleli vážně. Já ale právě se všemi těmito autorčinými "nadstavbami" své jinak papouškující knihy nesouhlasím a i po jejím přečtení dávám přednost pravdě před lží.