Utópia v Leninovej záhrade přehled
Lukáš Onderčanin
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473123/bmid_utopia-v-leninovej-zahrade-CfE-473123.jpg
5
37
37
Nie je to žiadna fatamorgána – pred očami sa im skutočne črtajú obrysy vysnívaného raja. Ďaleko za chrbtami nechávajú československú biedu a vyrážajú za volaním svojho srdca – do Sovietskeho zväzu. Tristo Slovákov a Čechov nastúpilo 29. marca 1925 na žilinskej stanici do vlaku, aby sa vydali na dlhočiznú dobrodružnú cestu do strednej Ázie. Bol medzi nimi aj Amerikou sklamaný Štefan Dubček s manželkou a so svojím štvorročným synom Alexandrom. Čo ich vyhnalo tak ďaleko? Predovšetkým viera, že v Sovietskom zväze zažijú to, čo ich doma nečakalo – úctu voči robotníkom a dostatok práce. V priebehu ďalších siedmich rokov odišlo do dnešného Biškeku viac ako tisíc ľudí z Československa, ktorí spoločne písali históriu československého družstva Interhelpo. Slovenský novinár Lukáš Onderčanin nám vo svojom dokumentárnom románe Utópia v Leninovej záhrade ponúka príbeh družstva Interhelpo, ktoré vzniklo v ďalekom Kirgizsku, aby pomohlo pri budovaní Sovietskeho zväzu. Z čriepkov mnohých ľudských osudov skladá pútavú mozaiku celej existencie československej komúny pod štítmi Ťanšanu, ktorá si medzi rokmi 1925 a 1945 zažila ťažké chvíle neľahkých začiatkov, obdobie rozkvetu, malé i väčšie vzbury ako aj definitívny rozklad. Je to kniha nielen o sile agitácie, ale aj o skutočnej moci nezničiteľných snov.... celý text
Literatura faktu Literatura slovenská Historické romány
Vydáno: 2021 , AbsyntOriginální název:
Utópia v Leninovej záhrade, 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Utópia v Leninovej záhrade. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Dozvěděla jsem se zase něco nového o českých exulantech. Co se někomu zdá jako dokonalý ráj, je pro jiného peklo. Je to určitě podnětný text, kterému ale chybí dějovost, napětí, prostě to, co vás nutí knihu otevírat, to, kvůli čemu se na ni těšíte. Do četby téhle knihy jsem se musela nutit, ale nelituju toho času, který jsem nad ní strávila, protože jsem se dozvěděla spousty nových informací.
Kniha, při jejímž čtení mě znovu a znovu ohromovala děsivá síla komunistické myšlenky, která v daném čase přiměla obrovské množství lidí vsadit vše na jednu kartu. Myšlenky, která do Sovětského svazu přivedla velké množství kapitálu a rukou ochotných pracovat na hranici sebeobětování. Skvěle zpracovaná reportáž, která i přes odstup jednoho století skvěle zprostředkovává fascinující příběh zrodu a zániku jednoho komunistického mikrosvěta.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Utópia v Leninovej záhrade v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 49x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 4x |
| v Mé knihovně | 36x |
| v Chystám se číst | 55x |
| v Chci si koupit | 35x |
| v dalších seznamech | 3x |
Utópia v Leninovej záhrade
(SPOILER) Kniha podle anotace více slibovala než nakonec poskytla. Zvláště, když jsem si hned poté přečetl knihu českého autora Jaromíra Marka Interhelpo.
Celou historii komunistického šílenství s vysláním dobrovolníků pomáhat „budovat komunismus“ popisuje v počátcích autor ještě celkem dobře, s dostatkem odvolávek na dobové dokumenty i uvedením názorů stoupenců i odpůrců celého projektu. Včetně popisu některých (dosti pochybných) komunistických individuí, které se v tom angažovaly.
Mnohem horší je to při líčení historie už v zemi zaslíbené. Málo dokumentů? I dnes nějaký strach či nechuť autora se zabývat těmi nejhoršími stránkami celé historie? Proč to pak sepisoval?
Zcela totiž chybí informace, jak družstvo mohlo hospodařit ve stále více se utahujícím „sovětském“ hospodářském systému (dodavatelsko-odběratelské vztahy, politický nátlak na personální obsazení funkcí atd.), místo toho je zde jen jakýsi výčet „úspěchů“ družstva – skoro jako do Rudého práva. O politickém stalinistickém teroru je první zmínka na str.385 a nějaké další nformace o Velkém teroru jsou snad ve dvou následujících kapitolách, na celkem asi 20 stránkách z více než 400. Přesto, že tato „epizoda“ zabírá vlastně polovinu celé doby existence experimentu, a doplatilo na ni svými životy několik set Čechů a Slováků, žijících v SSSR, včetně mnohých českých a slovenských nadšených budovatelé komunismu. V tom je kniha Jaromíra Marka na stejné téma nejen mnohem zajímavější, ale hlavně objektivnější a kompletnější. To, co Onderčanin pomíjí, možná zamlčuje, je u Marka celkem slušně popsáno.