V říši stínů přehled
Libor Pelcman
Kniha "V říši stínů" je prvním dílem fantasy trilogie zasazené do prostředí alternativního středověku. Hlavními hrdiny jsou postavy ze zbojnické skupiny syna barona z pohraničí, který upadl v nemilost krále. Ve vyhnanství baronovo syn sní o pomstě a kromě svých soukromých bitev bude brzy nedobrovolně čelit mnohem většímu nebezpečí, ve kterém už nepůjde jen o několik jeho přátel, ale o celý sever země. Druhou linií je příběh krále a jeho rodiny, kde středobodem je snaha udržet království pohromadě tváří v tvář blížící se tragédii. Dozvíte se o králi Luttigovi a jeho strastiplném nástupu na trůn, poznáte jeho nejbližší a podíváte se za tajemné zdi dhákijských chrámů, kde nejvyšší představení církve musí řešit krizi své víry. Nejedná se o hrdinskou fantasy, ve které kladní hrdinové zachraňují svět. Je to příběh o vnitřních traumatech a ztrátách, o nutnosti čelit zdánlivě neřešitelným situacím. Jde o svět temný a pochmurný, kde chybí hrdinové v klasickém slova smyslu a za oponou snění se v dalších dílech nachází zcela nové světy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize V říši stínů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha V říši stínů v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
Miluji originální příběhy, které mě chytí za srdce. Kde se na misce vah nachází to, co by hrdinové chtěli, oproti tomu, co musí.
Kniha v říši stínů má velký počet stran na husto popsaných textem, takže jsem ji četla déle, ale musím říct, že všechny informace byly k věci a ani jednu z nich bych nemohla postrádat.
Příběh je na střídačku zasazen do několika úseků. Nemůžu říct, který z nich mě bavil nejvíc. Na každém jsem si našla něco, co mě zajímalo a chtěla jsem vědět, jak to bude dál. Rozhodně se jedná o napínavý příběh od první do poslední stránky.
Začnu tedy skupinkou mužů v čele s Derekem Terely. Jedná se o syna barona, který je vůdcem psanců v Horách stínů. A to kvůli svému otci, který měl s králem rozepře. Nebudu vás zahlcovat jmény, ale oblíbila jsem si ho, i všechny další postavy, které se v knize vyskytovaly s ním. Derek byl neskutečný tahoun příběhu. Líbilo se mi jeho odhodlání, ale také odvaha a vize.
Další skupinu postav tvořili lidé v království. Především král Luttig a královna Agada. Tam jsem si vyloženě připadala jako v současnosti, i přesto, že je příběh vyprávěný z období alternativního středověku. A hned vysvětlím proč. Tato rodina řešila problémy, které řeší v dnešní době i hodně z nás. Byli lidští, sympatičtí. Chvílemi jsem si až říkala, proč musel Derek do vyhnanství… vždyť se přece mohli nějak domluvit.
No a poslední uskupení tvořili velekněží. Ti byli také zajímaví a měli v příběhu nezastupitelnou roli, ale vyskytovali se tam méně. Jejich část děje byla taková krásně magická a tajuplná. Obraceli se k bohům a mně se líbilo, jak je autor celkově vykreslil.
Moc se nedokážu držet při zemi a sepsat tuto recenzi krátkou. :) Každé té skupince lidí v příběhu o něco šlo. Derek se cítil nepochopený a potřeboval najít vnitřní sílu, aby se postavil za sebe a své kamarády. Chtěl jít ve stopách svého otce, protože mu věřil. Královská rodina se starala hodně o sebe, ale taky chtěla spokojený lid a žádné nepokoje. Kněží se soustředili na své záležitosti. Hodně jim šlo o získávání finančních prostředků, aby se mohli duchovně posouvat dál a zaměřovat se na víru.
Pokračování v kometářích…
Příběh byl rozhodně strhující a zajímavý v tom, že nakonec přišlo něco, co všem vzalo vítr z plachet a oni byli ze dne na den nuceni jít v úplně jiných stopách, než doposud.
Knížka je o přátelství, naději, lásce, nepokojích, bojích, magii, víře, ale taky jednom velkém poselství. Autor v závěru knihy krásně nahrál na další díl. Plus je v knížce parádní rejstřík a mapa, díky nimž jsem se neztrácela.
Ráda bych ještě vyzdvihla dvě další postavy, ale nechci vám dělat spoiler. Tohle si rozhodně musíte přečíst.
Oblíbené věty z knihy:
A pak už žádné další jaro nepřišlo.
Smrt není něco, co by se dalo vrátit.
Pořád se snažil velet výpravě jako vojenské jednotce, ale všechna rozhodnutí musel přijímat s ohledem na to, koho měl vlastně s sebou.
Strach dává fantazii křídla, jak se říká.
Nechávali velikost svých vojáků působit na psychiku obránců, nebo jen neměli kam spěchat?