V srdci šumavských hvozdů (11 povídek) přehled

Nádhera, sto a více let, ale člověk jako takový se vlastně nezměnil - jen místo pramaru a poříčních poberu máme montovniky a agenturní zaměstnance, místo tabáku a alkoholu máme THC a kratom, ale lidská pýcha, hříšná touha, hloupost jsou tu s námi dál. Ale také pokora, stud, zodpovědnost a láska. Ať tedy vítězí. Jenom, Tomas@S, pogrom byl v Sušici, vojsko přišlo z Písku. I tak je to výborné popsaná událost - jak se blázni, zloději, nešťastní lidé a zvědavci dostanou do něčeho zhuverileho. Jak tohle dokázal obyčejný spisovatel před více jak sto lety? Smekam na dálku pomyslný klobouk a zdravím, pane Klostermanna.

02.01.2024

Klostermannovy povídky se mi nějak líbí čím dál více. Jsou napsány krásným jazykem a dokáží čtenáře aspoň na chvíli přenést sto i více let zpátky v čase a na chvíli oživit svět, který už dávno zmizel a zůstaly po něm už jenom vzpomínky.

Docela mne vyděsila povídka o pogromu v Písku. Sympatické bylo, že se úřady snažili proti tomu
opravdu bojovat, ale proti té lůze to byl opravdu těžký úkol.