Válka s Mloky přehled
Karel Čapek
Námořní kapitán van Toch objeví v Tichém oceánu podivuhodné inteligentní tvory podobné mlokům. V touze po bohatství s nimi zahájí výměnný obchod. Zpočátku jim dodává kovové nože na obranu proti žralokům, na oplátku mu mloci přinášejí nalezené perly. Vše však přeroste do nečekaných rozměrů. Lidé začnou mloky zotročovat a využívat je jako levnou pracovní sílu na podmořských stavbách. Populace mloků se ale nekontrolovatelně přemnoží a začne lidstvo ohrožovat Čapkovo světově proslulé dílo je varováním před lidskou lhostejností, touhou po moci a negativními jevy novodobé civilizace.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Válka s Mloky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (479)
V literárních rozborech se často dočítáme, že Válka s mloky patří do protifašistické literatury. Já si však dovolím s tímto zařazením nesouhlasit. Fašismus je iracionální ideologie, která staví na šovinismu a zaslepené nenávisti. Mloci ale nezpůsobují zkázu Země kvůli pocitu nadřazenosti svého druhu nebo iracionální nenávisti k lidem. Kontinenty se bortí, protože mločí populace se řídí přirozenými zákony přírody: „Je nás mnoho, pro přežití potřebujeme nové místo.“ To je heslo přírody, nikoli heslo fašismu. Fašismus hledá nepřítele a říká: „Za naše problémy mohou ti druzí."
Knihu vnímám spíše jako logický a mrazivý popis důsledků neomezeného vykořisťování přírody. Lidstvo, zaslepené touhou po konzumu, moci a udržení zastaralého řádu, si pod sebou podřezává větev. V tomto ohledu je příběh mloků neúprosným zrcadlem naší reality.
Proč nedokážeme přestat obchodovat s Čínou, i když si uvědomujeme negativní důsledky? Protože by se zhoršil náš ekonomický blahobyt. Podobnou logiku nacházíme i ve světě mloků: „Proč bychom měli přestat zbrojit mloky?“
Naše civilizace může skončit stejně, jako skončil svět mloků. A právě zde si dovolím citovat Karla Čapka:
„Víš, kdo půjčuje Mlokům peníze? Víš, kdo financuje tenhle Konec Světa, tu celou novou Potopu?“
„Vím. Všechny továrny. Všechny banky. Všechny státy.“
„Tak vidíš. Kdyby byli jenom Mloci proti lidem, tak by se snad dalo něco dělat; ale lidi proti lidem, to se, člověče, nedá zastavit.“
Příběh, v němž sledujeme cestu vzestupu mločí civilizace, a to od prvního setkání s námořním kapitánem van Tochem, který se s nimi spřátelí a naučí je lovit perly, přes jejich práci pro Pacifickou exportní společnost řízenou podnikatelem Bondym. Druhá část knihy vypráví (především formou novinových článků a výstřižků) o vědeckém výzkumu mloků a jejich rozšíření do světa jakožto levné pracovní síly. S tím jde ovšem ruku v ruce i vzdělávání mloků a vzestup jejich civilizace. To vede (v třetí části knihy) k prvnímu napadení lidí mloky a celosvětové vzpouře mloků.
A nyní se ozval chraptivý, unavený, ale přece jen velitelský hlas do nočního ticha. „Hallo, vy lidé! Tady Louisiana. Tady Kiangsu. Tady Senegambia. Litujeme lidských životů. Nechceme vám působit zbytečné ztráty. Chceme jenom, abyste vyklidili mořské břehy na místech, která vám předem označíme. Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat ocel na naše vrtačky a krumpáče. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat. Bez vás bychom nemohli odklidit staré pevniny. Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám. (str. 172)
V samotném závěru knihy se však znovu ozývá humanista Karel Čapek, který v poslední kapitole nejen nedává lidstvu zahynout, ale v rozhovoru autora s jeho vnitřním hlasem ukazuje, jak těžké je psaní a vyprávění příběhů.
Související novinky (3)
Mezi dvěma světy, Dvojník a další knižní novinky (27. týden)
03.07.2022
Více než 100 dalších eknih zdarma...
02.12.2019
Knižní novinky (5. týden)
28.01.2019
Citáty z knihy (2)
„Člověče, žádní čerti nejsou. A kdyby byli, museli by vypadat jak Evropani.“
„Na celé člověčenstvo padá cosi jako mrazivý stín hrůzy. Co jiného je ta frenetická požívačnost, ta neúkojná žízeň po zábavě a rozkoši, to orgiastické rozpoutání, které se zmocnilo dnešních lidí? Nebylo podobného úpadku mravů od dob, kdy se na Římskou říši užuž sesouval vpád barbarů. To není jen ovoce nebývalého hmotného blahobytu, nýbrž zoufale přehlušovaná úzkost z rozvratu a zániku. Sem s poslední číší, než bude s námi konec! Jaká hanba, jaké třeštění! Zdá se, že Bůh z hrozného milosrdenství nechává zchátrat národy a třídy, které se řítí v záhubu. Chcete číst ohnivé mene tekel napsané nad hodokvasem lidstva? Pohleďte na světelné nápisy, které po celé noci září na zdech hýřících a prostopášných měst!“
Kniha Válka s Mloky v seznamech
v Právě čtených | 105x |
v Přečtených | 7 043x |
ve Čtenářské výzvě | 692x |
v Doporučených | 399x |
v Knihotéce | 1 522x |
v Chystám se číst | 805x |
v Chci si koupit | 101x |
v dalších seznamech | 44x |
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Není to pro mě první čtenářské setkání s Karlem Čapkem. Tímto nedlouhým románem náš český literární velikán potvrdil (minimálně pro mě) svou spisovatelskou genialitu. Dílo je napsáno velice kvalitním, hravým a z hlediska češtiny unikátním jazykem. Navíc i když zde Čapek zpracovává velice závažná a nesmírně důležitá témata, často jsem se usmíval a bavil, což je až překvapivé v dobrém slova smyslu. Opravdu obdivuji, jakým jazykem a stylem tento román autor vylíčil.
Obdivuji také jeho tematickou stránku. Ukázal nám poněkud vtipnějším způsobem, jak se lidstvo chová, když se objeví něco nového. V tomto případě to byl mlok. Nicméně ať už jde o mloka nebo o cokoliv jiného, člověk zkrátka vždy hledá způsob, jak to využít pro svůj prospěch. V tomto ohledu je dílo velice nadčasové, nikdy nezestárne, protože lidé se v tomto ohledu určitě nezmění. Také jsem byl překvapen Čapkovou prozíravostí. Už v té době si uvědomoval nebezpečí ze strany Německa (dílo vydal roku 1935). Jiní lidé si nebezpečí pořádně neuvědomovali ani roku 1941. Navíc mě nesmírně pobavila zmínka o tzv. "Nadmlokovi" či o rozšíření životního prostoru pro mloky. Tyto momenty v díle prezentují spisovatelovu současnost a obavu. Nebyl daleko od pravdy. A ten konec? Jedním slovem - geniální. Rozhovor sám k sobě mě dostal.
Na závěr jsem si nechal jeden malý nedostatek. Osobně mi prostě nesedlo zpracování tohoto románu formou novinových výstřižků (či jak je uvedeno v popisu - koláž). Určitě je to velice originální, ale i přes to, jak mě ten román myšlenkově, jazykově, tematicky a nadčasově uchvátil, bylo velice náročné se do toho začíst a, jak se říká, "zhltnout to jedním dechem".