Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vanutí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Úzkost
Co za dlouhého večera, jenž ulekl se / (neb kterak jinak chápat zatajený dech / tmy a třesení hvězd! a chvění místa v kamenech!) / co nese oblak, a co oblak nese? // Ó klenbo, zdali anděl sehnul se tak, aby naslouchal, / zda člověk naslouchá, čím lehkost zvedal by, / ten anděl, který klíč má, aby zavíral / žluč vonnou do žádosti, klíč vazby? // Anebo – jako lítost Boha, jež přezněla anděly, je, / čím zázrak složen bývá,/ a jako klenba křížem uzel gótický rozvazuje - / blaženost z rozhřešení pádem vstávajíc / před závojem klade dotknutí a mlčíc zpívá?
„Splav lůny rozšuměl se v louce mraků
a mám tě milovat.
V sadařství těla svého studem ze zázraku
cítím tě tiše vát.“
Slova Písně milenčiny ke mně přivála lehkou povívající lyriku Vladimíra Holana ... lehkým krokem jsem tedy vykročila k obzoru a poslouchala dál ... vypravěče zpívajícího Milostnou píseň ...
„Na obzoru své vůle chci teď zprohýbat
tvůj pohled na krajinu
a v horách nastalých o malbu dechu dbát,
bys lehce šla v jich stínu.“
... vypravěče odhalujícího tajemství duše a těla ... a Pláč ... skrytý za oponou ...
„Blaží nás výjevy,
zlátnoucí z tajemna duše a těla.
A přece jenom opona,
jen opona se chvěla.“
...
„A někde uprostřed mne poznáváš jak okraj studně
a někde při okraji
obraz tvé krve tone ve mně vzestupně a bludně.
K tobě se vzdaluji.“
... taky jste to zahlédli? ... to balancování, mezi touhou a jejím splněním?
„Mlčím vás, jabloně! A vítr očí vzdouvá
plachty mých víček v starost o dva sněhy,
před jejichž bělostí pohled mé krve couvá,
zapřen do rány něhy."
... to hledání překvapivých vazeb, slov narušujících pravidla a významy?
"Ležím kříž odříkání. umřít! A přec tu je
zachvění údivu, jež vlní dech můj sem.
Podobně dar se ještě pohybuje
na citu přijatém."
... ty souvislosti, zpochybněné hrou protikladů, abstraktních výrazů na hranici možností ... lidských smyslů? :-) ...
„V radostném smíření, že země všemu předcházela,
bys křídla obhájil, můj dech se zvedá teď, můj rod.
Mlčící jabloně! slovo jablka ústa má bys chtěla -
k vám z lože sestupuji, přicházím - - A přece od.“
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vanutí v seznamech
| v Přečtených | 30x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2004 |  Noc s Hamletem |
| 1944 | Terezka Planetová |
| 1966 | Bolest |
| 1984 | Láska a smrt |
| 1954 | Domove líbezný |
Spolu s Obloukem můj nejoblíbenější Holan, baví mě racionalita jeho poezie, ráda čtu hlavou, srdce je tam vždycky skryto za oponou.