Velice tiché Ave přehled
Milan Uhde
Šest divadelních a rozhlasových her. Děj titulní rozhlasové hry se odehrává převážně v rodinném kruhu. Postavy jsou nazvány jednoduše Matka, Syn, Otec. Syn se baví se zesnulou matkou o minulosti a životě, který prožili v útrapách minulého režimu. Rozhovor, prodchnutý vzpomínkami, je pokusem o objasnění minulých věcí. Další hry: Pán plamínků (televizní hra); Zubařovo pokušení (rozhlasová hra); Hodina obrany; Modrý anděl (vyprávění jediné ženy); Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl. První, exilové vydání. Obálku s použitím malby Josefa Tichého navrhla Barbora Munzarová. Grafická úprava Věra Držmíšková.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Velice tiché Ave. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Skvělá kniha plná vzpomínek, přiblíží nám, mladým, minulé režimy a s nimi související těžkosti. Rozhodně doporučuji všem jako jednohubku k čaji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1986 -
Cena Egona Hostovského
Kniha Velice tiché Ave v seznamech
v Přečtených | 24x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2001 | Balada pro banditu a jiné hry na zapřenou |
1965 | Král - Vávra |
1990 | Velice tiché Ave |
2012 | Zázrak v černém domě |
2013 | Rozpomínky. Co na sebe vím |
Krátké počtení, které představuje zběžnou sondu jedné rodiny do dob minulých. Zajímavá, neotřelá je forma dialogu, který probíhá mezi zemřelou matkou a pozůstavším synem. Text poukazuje na zvůli diktatur nacistického i komunistického režimu, schopnost jedince proplouvat tím, co je od něj očekáváno a tím, co je v souladu s jeho vlastním přesvědčením, text se věnuje také otázce kolektivní viny, osobní zbabělosti, tomu, nakolik se nečinnost rovná spolupráci a také nevyhnutelné otázce priorit, kdy jsou na ramena pomyslných vah umístěny osobní názor, uvědomělost, morálka a na straně druhé bezpečí rodiny. Syn Ivan nemůže otci odpustit liknavost, zbabělost, se kterou se v temných obdobích dvacátého století probíjel životem, v samém závěru hry je ale po pochopení širších souvislostí smířlivější.