Věrnost přehled
Františka Pecháčková
Román se odehrává v prostředí moravsko - slovenských Kopanic na úpatí Bílých karpat. Hlavními hrdiny jsou nejenom lidé, ale i kraj, který dal vyrůst povahám, jež vítr neohne a deště nerozmělní. Jedná se o baladický příběh lásky mladičké služky Magdalienky ke gazdovu synu Jurovi. Čistý vztah dvou lidí je však poznamenán předsudky, majetkovou nerovností a trpkým osudem Magdaliny matky. Tento nesoulad prožívá Magdalienka nejen jako trýzeň, ale i jako hlubokou zkušenost, jíž dospívá k moudrosti zralé ženy. Věrna sama sobě a společenským konvencím dokáže přemoci svou lásku k Jurovi a provdá se za Michala, čeledína na statku. 1.vydání... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Věrnost. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Je to překrásně napsáno, jazykem něžným a poetickým. Kniha umí vtáhnout a nechat v sobě čtenáře prožít kus venkovského osudu se všemi radostmi i strastmi tvrdého a chudého života. Přestože strázně a překážky jsou tvořeny hlavně lidmi samými, neobjevuje se v příběhu žádné čistokrevné zlo. Laskavost a soudružnost lidí je zde dojemně samozřejmá, ale nenudí. Pro mě skvělý návrat do dávných dob ,který pročistí hlavu od moderní současnosti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Věrnost v seznamech
| v Přečtených | 25x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 31x |
| v Chystám se číst | 10x |
Autorovy další knížky
| 1978 |  Věrnost |
| 1944 |  Čarovná zahrada |
| 1974 | Sedmikrásný čas |
| 1970 | Vůně chleba |
| 1982 | Jeden krásný rok |
v podstatě můžu podespat Cori a Ivaksu..nalezena v knihobudce. A s chutí jsem si početla. Poezie, romantika, nostalgie...Františka Pecháčková vás na ty kopanice fakt dostane. Fakt tam funíte do kopce, otíráte pot z čela. Voní země, maliník odře nohy, šumí listí. Život těžký a přitom tak krásný. Láska kvete všude.. I na chudých chaloupkách. Děti se rodí, umírají, podobně dospělí...někdy je potřeba na poslední cestou přebrodit závěje...a někdy jsou ty závějě mezi lidmi.
Krásný příběh o naplněné/nenaplněné lásce. Poslušnosti. Víře. Přírodě. I jsem tu slzu utřela...doporučuji :)