Vesničanka přehled
Mirka Skočílková
Karin stojí na rozcestí. Dostala výpověď v práci, doma si připadá především jako posluhovačka, protože laskavého slova se dočká, jen když některé z jejích tří dětí něco potřebuje, navíc s přítelem si dávno nerozumí. Když navíc zjistí, že zdravotní stav její matky se začne zhoršovat, rozhodne se z města alespoň načas přestěhovat do rodné vesnice a o mámu se postarat. Co se zprvu jeví jako bezvýchodný útěk z milovaného města, se brzy ukáže jako příležitost, jak dát sám sobě druhou šanci…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vesničanka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (79)
Stejně jako uživatelka Allla9, tak i já jsem přečtením této knihy objevila novou českou spisovatelku, která mě naprosto nadchla. Včera jsem si v knihovně půjčila hned další její knihu (Kdo věří na zázraky) a těším se, až se k ní přes hromadu knih dostanu a přečtu si ji.
Kniha Vesničanka je o návratu domů, o uvědomění si sama sebe, svých potřeb a o zklidnění v této hektické době. O tom, že i když se nám v životě něco nedaří (ať už krátkodobě nebo dlouhodobě), nikdy není pozdě začít znovu a jinak. Moc se mi líbilo pozvolné, neuspěchané tempo vyprávění s dobrým koncem. A změna Mikuláše k lepšímu (že se nemohly změnit všechny postavy je jasné, není to pohádka), překvapil chlapec.
Knihu určitě doporučuji.
Tak jsem objevila pro mě novou spisovatelku, od které si chci přečíst vše, co napsala. Vesničanka je příběh o obyčejné ženě, která se všem obětuje, všem pomáhá a na sebe jaksi nemá čas. Až když jí to začne přerůstat přes hlavu, tak se rozhodne to řešit a svůj život změnit.
- Když vás někdo konečně přijme takové, jací jste, je to největší dar života.
Související novinky (1)
Tajemné dopisy, Zbořené zámky a další knižní novinky (8. týden)
19.02.2023
Citáty z knihy (5)
„Zvednu se, abych ho objala. I když je velký, potřebuje to. Mámino objetí je léčivé, sama to znám“
„Držte se a poslouchejte své srdce, to bývá často nejlepším rádcem. Co člověk dělá s láskou, to je dobré.“
„Když si člověk nalhává, že nikoho k životu nepotřebuje, je hlupák. Všichni někoho potřebujeme. Všechny živé bytosti potřebují lásku, někoho, kdo je bude mít rád, vodit za ruce, naslouchat, našlapovat po špičkách, když ten druhý ještě spí, podat ruku, pustit do dveří, hladit. Kdo je bude milovat víc než svůj život. Kdo se dokáže za toho druhého rvát. Kdo toho druhého nenechá nikdy samotného. A já jsem takového člověka našla.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Vesničanka v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 374x |
ve Čtenářské výzvě | 108x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 158x |
v Chystám se číst | 211x |
v Chci si koupit | 38x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
naděje pro ženy vesnice Alzheimerova choroba matky a dcery nový začátek český venkov
Autorovy další knížky
2019 | Violka: Román o hledání domova |
2021 | Opuštěný dům |
2020 | Kdo věří na zázraky |
2023 | Vesničanka |
2024 | Červená nit osudu |
Kniha přečtená do čtenářské výzvy a díky tomu jsem poznala novou autorku. Kniha se četla moc hezky a potřebovala jsem vědět jak to celé dopadne. Jak bylo řečeno, život není ušlapaná cestička, nic není podle plánu, jednou jsme dole a jednou nahoře. A o tom život je. Člověk míní a osud mění.