Větev dobra přehled
Donát Šajner
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109994/bmid_vetev-dobra-XMm-109994.png
3
3
3
Šajnerově prozaické tvorbě předcházela dlouholetá činnost básnická, která propůjčuje jeho prózám osobité poetické ladění i vytříbený jazyk. Výmluvným dokladem toho je i román Větev dobra, z něhož na čtenáře dýchne poezie jihočeského kraje s třpytem jeho rybníků, v nichž se odráží modro nekonečnosti, let oblak a ptáků. V kouzelných ročních proměnách kraje je zasazen příběh rybníkáře Štíry, typického maloměstského zbohatlíka a surovce, který nezná slitování s nikým v rodině ani ve městě. Silák a neurvalec, ale jak postupně nahlížíme a autorem blíže do jeho života, zjišťujeme, že je to v podstatě nešťastný, zklamaný člověk, který dychtil po lásce, ale protože mu život přiskřípl prsty touhy a úsměvu, cítí se ochuzen, okraden a mstí se za to celému světu, s vyjímkou jediného člověka, a to je syn jeho mrtvé lásky, kterého vychovává a zahrnuje vším. Autor s dokonalou znalostí prostředí kreslí jednotlivé postavy a v koloběhu roku vede čtenáře jak střídavou krásou kraje, tak životem těch, jímž Štíra dává milostivě žít a skomírat.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Větev dobra. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Větev dobra v seznamech
| v Přečtených | 5x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
| 1950 |  SSSR v československé poesii |
| 1976 |  Vzkazy |
| 1977 |  Kde louky nejvíc voní |
| 1979 |  Jižní Čechy |
| 1972 | Paměti uličníka |
Naběhla jsem do břeclavské knihobudky odložit knihu "Selská pýcha" a chtěla si za ni vybrat něco jiného. Nabízel se Švejdův Moloch, kterého si chci určitě přečíst, ale pak mi padl zrak na Větev dobra, vydání z roku 1977. Cože, rybníky? Tak to musím mít, napadlo mě po rychlém prolistování.
A hned ve vlaku jsem se do knížky pustila. Kdybych jen byla bývala věděla... No, prostě žádný zázrak, pro který bych musela najít místo ve své knihovně, to není. Starý rybníkář Štíra je postava tak nesympatická a děs nahánějící, že pověstný Jakub Krčín by byl proti němu učiněný beránek. Hlavně jeho chování vůči manželce a vůči synovci Emilovi je otřesné. Emila mi pak bylo velmi líto, ale na druhé straně jsem si říkala, že něco takového ani není možné. Láska k tyranovi? Prakticky žádné pochybnosti o tom, že strýc dělá vše správně? Připadalo mi to nepravděpodobné.
Knihu jsem dočetla spíše ze zvědavosti, nenapadalo mě totiž, jak by to asi mohlo dopadnout. Závěr mi připomněl rčení o Božích mlýnech.
V knize jsou krásné popisy rybniční krajiny během střídání ročních období, ale to nemůže vyvážit nesympatické či nesmyslně jednající postavy. Proto tentokrát jen tři hvězdičky.