Vězeň chillonský přehled
George Gordon Byron
Lord Byron během svých cest po Evropě navštívil r. 1816, spolu s Shelleym, hrad Chillon na Ženevském jezeře. Dozvěděl se zde o příběhu revolucionáře z 16. století, Francoise de Bonnivard, ženevského duchovního, kterého nechal savojský vévoda ve zdech tohoto hradu uvěznit. A právě jeho osudy Byrona inspirovaly k sepsání slavné poémy Chillonský vězeň. Tato poéma inspirovala K. H. Máchu.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1922 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
The prisoner of Chillon, 1816
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vězeň chillonský. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Ono to nebylo špatné básnicky, ale tématicky mě to natolik nezaujalo, že jsem si ani jeden verš nezapamatovala. Právě vězni mě jako námět romantické poezie nikdy moc nebavili. Navíc už jsem (opakovaně) četla Máj, který se mi také tématicky nelíbil (a na střední jsem ho upřímně nesnášela), ale přeci jen líbil tak, že si z něj něco pamatuju. Chápu, že (nejen) Máchu Byron inspiroval, ale asi to bylo z nedostatku jiných inspirativních podnětů (on Byron prostě byl jeden z prvních básníků svého druhu).
Krásné poéma o 3 bratrech, kteří jsou uvěznění za své názory a přesvědčení. Postupně v kobce umírají až zbude jeden poslední. Ten je záhy propuštěn na svobodu, kde postrádá lásku svých bratrů a kobku, která se mu stala svobodným útočištěm, kde jej nikdo nesoudí ani jím neopovrhuje.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vězeň chillonský v seznamech
v Přečtených | 31x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 16x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
1922 | Vězeň chillonský |
1989 | Manfréd |
1981 | Poutník z Albionu |
1904 | Don Juan – I. a II. zpěv |
1896 | Kain |
7 bodů z 10
Tato poéma se mi líbila víc než Máchův Máj. K. H. Mácha se nechal Georgem Gordonem Byronem inspirovat. Na rozdíl od Máje mi ale přijde, že má srozumitelnější děj, což mi dělalo u Máje velký problém.
Velmi se mi líbilo popisování pocitů i prostředí. Byron opravdu dokáže pocity vnést čtenáři do hlavy. Také se mi na konci líbil ten malý "zvrat", kdy se nejstaršímu bratru už z vězení ani nechtělo. Nevím proč, ale taková malá drobnost způsobila, že se mi děj líbil o dost víc.