Vhod či nevhod (Životní oběť sestry Marie Restituty) přehled
Antonio Sagardoy
Blahoslavená sestra Restituta měla ráda život a s láskou se skláněla k nemocným, k nimž byla jako zdravotní sestra poslána. Byla to však také žena, která se s láskou odevzdala Kristu, žena velké vnitřní radosti a důvěry v boha. A právě toto ji i v nejtěžší chvíli pomohlo nezradit své vnitřní přesvědčení a obětovat za ně vlastní život. Modlím se, aby svědectví blahoslavené sestry Restituty a jejího života s Kristem bylo příkladem a posilou v rozhodování i našeho života. Mons.Vojtěch Cikrle biskup brněnský... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2008 , Římskokatolická farnost Brno-LesnáOriginální název:
Gelegen und gelegen, Die Lebenshingabe von Sr. Restituta
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vhod či nevhod (Životní oběť sestry Marie Restituty). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
V Brně Lesné je krásný kostel, zasvěcený blahoslavené Restitutě, Rakušance narozené poblíž. Ten mě také přivedl k této přímluvkyni a jejímu zajímavému osudu. Nejedná se sice o úplně běžnou světici, pomoc druhým a pevnost ve víře jsou inspirativní pořád.
Tohle jsem si jako Brňačka musela přečíst! Sestra Restituta mě velmi zaujala...a tento životopis se opravdu povedl.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vhod či nevhod (Životní oběť sestry Marie Restituty) v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Mé knihovně | 3x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2008 | Vhod či nevhod (Životní oběť sestry Marie Restituty) |
1998 | Rozhovor s Bohem |
„Pro Krista jsem žila, pro Krista také zemřu.“
Krásný příklad neústupnosti a pevnosti charakteru! Dlouho jsem znal blahoslavenou sestru františkánku jen proto, že byla (skoro) z Brna a měla ráda guláš a pivo. :-) Ale setkání s ní na stránkách téhle brožurky ukázalo, že důvodů k sympatiím je mnohem víc. Zejména její radikální rozhodnutí pro Boha a službu nemocným, kterou si musela vyvzdorovat proti vůli rodičů. A její neochota dělat kompromisní úkroky stranou, kalkulovat, kombinovat. Svědectví jejich spolusester naznačuje, že by strategické přetvářky nejspíš nebyla schopna, ani pokud by se pro ni rozumem rozhodla. Myslím, že je v tomto smyslu dobrým vzorem a inspirací nejen pro věřící, ale pro každého člověka, který chce umět dobro a zlo nejen správně rozlišovat, ale také se podle toho řídit každý den, bez ohledu na obtížnost situace. Stala se tak nevědomou následovnicí známé etické maximy Tomáše Akvinského: „Dobro má být činěno a sledováno, a zlo se mu má vyhýbat.“ (zní to tak jednoduše, že?).
Kniha je krátká a příběh sestry Marie Restituty zajímavý, takže ani příliš nevadilo, že literárně to není žádné veledílo. To nemá být výtka, autor je kněz a ne spisovatel, ale stejně jsem si říkal, že by si tak zajímavá svatá (já vím, že je oficiálně „jenom“ blahoslavená, pro mě je prostě svatá) zasloužila pořádný životopis.