Vieš, že ťa milujem? přehled

22.09.2024

Hned zezačátku musím říct, že mi to strašně připomínalo příběhy z Wattpadu, které jsem četla cca 4 roky nazpátek. Nic zajímavého se tam vlastně neudálo, všechno se točilo jenom okolo toho, že Eden není jako ostatní v jejím okolí, protože nepije a nechodí na večírky. Jo a taky vlastně, že se zamilovala do svého nevlastního bratra vyloženě z minuty na minutu. O jejich vztah se vlastně skoro vůbec nejednalo. Celou knihu provázelo "tajemství" cože se to vlastně Tylerovi stalo, že se chová jako blb. Při troše přemýšlení vám to dojde už v půlce knihy, takže nějaká motivace to číst dál abyste věděli, co se stalo se nekoná. Abych knížce zase úplně nekřivdila, první dvě třetiny mě docela bavily, než se začal děj neustále opakovat. Je tady pravděpodobnost, že si přečtu i další díly, ale na 100% to rozhodně jisté není.

08.09.2024

Opět souhlas s Leído, koukám, že na nás knihy působí stejně. Již po několikáté jdu psát komentář a od Leído je přede mnou a je to jak bych ho chtěla psát já.
.... no a teď abych to nekopírovala, babo, raď :)
Můj přístup ke knize byl jak první tanec v tanečních. Nejistá krok vpřed a pevný vzad, škobrtnutí vlevo a famozní otočka. Chci to číst, nechci, sedí mi to, nesedí, chci číst dál, odložím to, ne to nemůžu odložit. No to bylo myšlenek, otázek, nerozhodnosti.
Každopádně tohle byl souboj generací. Ta rodičovská, pohledem mladých zkostnatělá, nechápající a ta mladá pohledem dospělých nezralá, nedospělá.
Níže v komentářích je, že kniha je v podstatě odpad, proč číst o jasně toxickém vztahu. Právě pro poučení, proto je třeba se tím prokousat, pokud chceme porozumět mladým a jejich myšlenkovým pochodům, tak zavrhnout je ta nejhorší varianta, kterou přesně udělal Tylerův nevlastní otec.

Životní náplň mejdany, drogy, alkohol nebylo nikdy něco, co bych nějak obdivovala, ale nezpochybňuji, že to tam může mát část mladých takto nastaveno. Důležité je dospět.
Co v životě vůbec nedávám je, co na to někdo řekne - vztah nevlastních nepokrevných sourozenců. Já v něm problém nevidím, spíš je pro mě nepochopitelný, právě pohled v knize, že je to špatné. Ale to jsou ty předsudky, co si životem táhneme.
Každá strana mě nutila obrátit na tu další a číst a číst. I když asi očekáváme, jak to dopadne, tak chceme číst tu zápletku, co vše se mezi nimi přihodí.
No konec mě šokoval, a proto jsem hned sáhla po dalším dílu.
Tylerovo dopívání bylo neskutečně toxické, ale když zjistíte proč, bude váš překvapovat ta reflexe v dalších dílech. Každopádně život není jen samá pozitiva a sociální jistoty. Život je leckdy plný pořádných s.aček a tak je třeba ocenit, když se z nich dokážete vyhrabat a svůj život totálně otočit.