Villette přehled
Charlotte Brontë
Román ztvárňuje osudy mladé osiřelé dívky - vypravěčky děje, která si vzdor potížím, jakým byla vystavena osamělá žena viktoriánské doby, dokáže vybudovat samostatnou nezávislou existenci a přitom prožije krásný milostný vztah k obdivovanému muži.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1975 , Albatros (ČR)Originální název:
Villette, 1853
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Villette. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (42)
50% - Bylo to opravdu poměrně nepříjemné překvapení, že někdo, kdo dokáže stvořit tak strhující charaktery a jejich příběhy, jako je Jana Eyrová a Edward Rochester, dokáže zároveň napsat tak nezáživnou knihu, jako je román Villette. Když odhlédnu od té nepravděpodobné situace, v níž se chudá hrdinka Lucy Snowová tak nějak nazdařbůh přeplaví z Británie do pevninské Evropy a bez sebemenšího plánu a znalosti jazyka se dopotácí tmou ke dveřím školy, v níž zázrakem nalezne práci učitelky, a rovněž od toho, že naprosto netuším, proč autorka vytvářela pro svou knihu jakési fiktivní město Villette v jakémsi fiktivním království místo toho, aby děj umístila třeba tam, kde sama pracovala a musela to tam znát, tak jsou to zejména nesympatické postavy, které mě nutí k zamyšlení, proč vůbec měla potřebu román napsat. Neoblíbila jsem si totiž prakticky vůbec nikoho - hlavní hrdinka mi připadala poměrně prostoduchá a nelogicky jednající a její sáhodlouhé úvahy jsem posléze jen přelétávala očima, a ani další postavy nevzbuzovaly touhu zjistit, jak to s nimi bylo - ať už se jednalo o poněkud natvrdlého doktora Johna, intrikářskou ředitelku školy paní Beckovou, teatrální koketu Ginevru nebo monsieura Paula Emanuela, který mi přišel téměř po celou dobu nepatřičně uštěpačný, protivný a směšný ve svých přehnaných reakcích a chování. Snad ještě dívenka a posléze mladá žena Paulina byla trochu zajímavá, to je ale dost málo. Občas jsem i vrtěla hlavou nad obsahem dialogů a dumala, jestli by se takovým způsobem lidé tehdy spolu opravdu bavili.
Vilette sice nedosahuje nadčasovost i jiných kvalit Jany Eyrove, ale přesto ji hodnotím kladne. Čtenář musí chtě nechte obdivovat odvahu Lucy vrhnout se do neznáma bez předem zajištěného ubytování, pracovního místa a znalosti jazyka.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Villette v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 387x |
ve Čtenářské výzvě | 28x |
v Doporučených | 17x |
v Knihotéce | 220x |
v Chystám se číst | 74x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 5x |
(SPOILER) U téhle knihy mám vždy rozporuplné pocity. Není špatná, i když místy rozvláčnější, do toho okaté náhody, a nacpané náboženské rozpory (ale vzhledem k době vydání se to dá chápat). Romantická linka Pauliny a doktora Johna mně zas tak moc nebrala, víc mě zajímalo kroužení Paula Emanuela kolem Lucie, a tady je právě ten problém. Paul Emanuel zprvu působí dost otravně, a když už konečně začne působit sympaticky a objeví se náznaky romance s Lucií, pořád je to takové vlažné. No a doráží to ten divný konec...V porovnání s Janou Eyrovou, která byla ponuřejší a končila happy endem, Villette je uvolněnější a končí...jak vlastně ? Ne ne ne, poslední dvě stránky se mi fakt nelíbí a nechci číst v silných náznacích, že pan profesor možná zemřel.