Víza na jinou zemi přehled

10.05.2019

Výpisek (přepsáno i s chybami): „Další charakteristikou výjimečných lidí je to, že jsou extremně jasní. (...) Tak jako řada knih, jež údajně popularizují teorii relativity je naprosto nesrozumitelných, tak zase Einstein či Eddington jsou naprosto jasní.

A stejně je tomu u všech velkých průkopníků a zvláště u Curiere, kterého nečteme nikdy dost. Je také třeba pocho­pit, že tito velcí průkopníci měli na počátku své kariéry osvícení, která se navracejí, jež však měli často čas zaznamenat. Tato osvícení je snadné nalézt. Jsou samozřejmě smíchána s technickými podrobnostmi a někdy s matematikou. Někdy je třeba pročíst desítky stránek než padneme na pasáž, která osvěcuje celý vesmír světlem stejně intenziv­ním jako krátkým. Tento druh bádání však stojí za to.

Nachází se v něm uspokojení, jaké nepřináší žádná jiná četba, snad jen kromě science-fiction v jejích nejinspirovanějších okamžicích. Autoři sci-fi bohužel většinou nevypadají na to, že by četli tyto vědecké knihy. Pokud se týče filozofů, ti o nich nikdy ani neslyšeli.

Takový Sartre bude třeba hovořit na stovkách stránek esenci a existenci a přitom ani nebude vědět, že střídavý proud, kterým si svítí, se desetkrát za sekundu změnil z esence v existenci a naopak.

A vzpomínám si na rozhovor, který jsem měl s Camusem o Sysifovském mýtu. Řekl jsem mu, že když se kámen kutálí dolů, Sysifos by mohl zachytit ztracenou energii stejně ja­ko se to běžně dělá s padající vodou, tj. tím, že by vyro­bil elektrický proud. A Camus mi řekl: „Ono je tedy možné vyrábět elektrický proud z padajícího předmětu?“ Nechal jsem toho.“