Vlasta Chramostová přehled
Vlasta Chramostová
K životnímu jubileu herečky Vlasty Chramostové znovu vychází již několikrát vyprodaná kniha jejích vzpomínek. Autorka je začala psát za hluboké normalizace, kdy jí byl jiný veřejný projev znemožněn. Otevřenost, s níž zde řeší vlastní i společenská selhání, je v našich poměrech naprosto neobvyklá.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vlasta Chramostová. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Skvělé, úžasné. A opravdu nejsem fanda hereček, které v letech 1948-1968 dodávaly legitimitu zločinnému režimu. Pohled z jiné strany, neuspořádané, bohémské memoáry. Lidské, krásné ...
Silná osobnost Vlasty Chramostové nedovolila, aby ji komunistická verbež dokázala zlomit. Paní Chramostová popisuje otevřeně a bez servítků události, za které se i ona styděla. Kniha je zpovědí nejen její duše, ale i totalitní doby. Oproti klasickým autobiografickým knížkám se liší v zásadní věci a to, že je napsána literárním stylem, jakoby Vlasta byla rodilá spisovatelka. Ten způsob slohu a stavba statí je fakt originální, je škoda, že se nevěnovala spisovatelské činnosti více. Fotografická příloha obsahuje dokumenty STB o sledování Bytového divadla, které paní Chramostová pořádala, různé dokumenty o spolupráci a jiná fakta. Spolu s knihou Lanďák od Pavla Landovského knihu řadím k nejupřímnějším a nejzásadnějším, které vypovídají o zlu, jenž komunismus jmenuje se.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vlasta Chramostová v seznamech
v Přečtených | 49x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 26x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
normalizace (1969-1989) Státní bezpečnost (StB) Charta 77 herečky
Autorovy další knížky
2006 | Vlasta Chramostová |
1999 | Křehké otázky |
2018 | Byl to můj osud. Na přeskáčku I. |
2018 | Byl to můj osud. Na přeskáčku II. |
2016 | Hommage a Vlasta Chramostová |
Kniha, ve které bych se možná občas trochu ztrácela, kdybych předtím nečetla Kohoutovu knihu Kde je zakopán pes, a to nikoli vinou časové nesouslednosti ani odboček dějových a myšlenkových. Spíše pro lehkou nekonkrétnost až zahalenost postav či dějů, nikoli však kvůli utajení, spíše asi z pocitu, že všichni vědí.
Podnětné čtení zajímavé nejen formou, ale především obsahem. Čtení doporučené pro doplnění dalších střípků do doby, která nebyla, velmi mírně řečeno, dobrá.
Za mne jedna z nejlepších věcí na celé knize je skvěle vložený komentář S. Miloty do textu knihy (str. 110): "Zkrátka my jsme skvělí, čestní, stateční, to se bude moc líbit!" volá Standa, když pročítá můj text.
Dodala totiž celému textu pravdivost, že (téměř) každý ví, proč něco dělá, ačkoli se to tak nemusí okolí může jevit, a často (i oprávněně) jeví nerozumné až zlé.