Voda a sny přehled
Gaston Bachelard
Voda a sny je velký esej, v němž se autor přiznává k vlastním prožitkům, osobním a subjektivním, je to on, kdo sedí u potoka, upadá do hlubokého snění a cítí „dávné štěstí“. Dává přednost obyčejným vodám před vodou moří, nehledá nekonečno, hledá hloubku, chce proniknout ke „kořenům obrazivé síly“. Dezobjektivizace je jeho filosofickým úkolem. Nevidíme-li za objekty hmotu, svět se rozpadá, je nesourodý, cizí člověku, „duše trpí úbytkem materiální obraznosti“. Bachelard objevuje tuto obraznost u básníků, kteří jsou věrní prvotnímu lidskému citu, niterným vzpomínkám, původní realitě. S jistou předností mezi mnoha literárními zjevy studuje dílo E. A. Poea, poznamenané vzpomínkou na umírající matku.... celý text
Fejetony, eseje Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 1997 , Mladá frontaOriginální název:
ĽEau et les Rêves, 1942
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Voda a sny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Voda a sny v seznamech
v Přečtených | 21x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 15x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1997 | Voda a sny |
1994 | Psychoanalýza ohně |
2009 | Poetika prostoru |
2010 | Poetika snění |
1997 | Plamen svíce |
"Voda a sny" je formálně a jazykově složitá, avšak neobyčejně krásná filosofická kniha, plná inspirativních postřehů a neobyčejně hlubokých vhledů, originálně spojující psychoanalýzu a filosofii.
Její autor se v ní rozsáhle opírá vedle mytologie především o poesii, neboť básnické obraty (jsou-li působivé) vyrůstají z nevědomí, z nehlubších vrstev psychiky. Což značí, že nejsou racionální (přesněji: racionální složka je až sekundární). A proto oslovují čtenáře spontánně a současně hluboce.
Velice zajímavé a originální je Bachelardova "živlová psychoanalýza", tedy pojetí a nahlížení vody jako svérázné "psychické substance", z níž povstávají sny. Tedy přesněji, určitý typ metafor, obrazů, vizí, přirovnání, které tolik oslovují čtenářovo podvědomí.
Nejde tedy samozřejmě vůbec o vodu ve fysikálním pojetí, nýbrž o specifickými vlastnostmi určenou podstatu, praživel (vedle vzduchu, země a ohně) psychických obsahů, z něhož vyrůstá určitý TYP přestav, obrazů, snů a tužeb vzájemně sjednocených "vodním" charakterem svých vlastností.
Vždyť voda to je plodnost, chlad, měnlivost, ale i očištění , tajemství, tajemství, hloubka, klid... Je to oceán, moře, i kapka rosy; jsou s ní spojení mořští tvorové, rusalky, undiny, ryby; z vody se vynořuje jako titánský bílý přízrak Moby Dick...
Francouzský filosof své kultivované úvahy ilustruje velice pečlivě mnohačetnými příklady z alchymie, poesie i mytologie: od Novalise a německých romantiků, přes E. A. Poea až po moderní francouzské básníky.