Vojákem do posledního dne přehled
Albert Kesselring
Albert Kesselring, narozený 3. října 1882 v Poznani, sepsal po propuštění z vězení roku 1952 své životní vzpomínky. Po službě v Bavorském královském vojsku a reichswehru následoval prudký kariérní vzestup ve wehrmachtu. Již roku 1937 se stal generálem letectva, roku 1939 1. letecké armády, s níž se účastnil tažení proti Polsku, během západního tažení roku 1940 velel 2. letecké armádě a do prosince 1941 ji řídil i na východní frontě. Poté jako velitel jižního úseku velel německým leteckým silám ve Středomoří a v severní Africe. V březnu 1944 ho Hitler jmenoval vrchním velitelem na Západě. Ve svých vzpomínkách Kesselring líčí pohnutky svých rozhodnutí a jednání. Tento jedinečný historický pramen ukazuje čtenáři, že Kesselring se za každé situace snažil jednat jako voják. „Jestliže tato kniha pomůže,“ říká sám Kesselring, „opět trochu rozptýlit chmury, které po roce 1945 zahalily obraz německého vojáka, pak posloužila svému účelu. Definitivní soud vynese historie.“... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , PragmaOriginální název:
The Memoirs of Field Marshal Kesselring, 1953
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vojákem do posledního dne. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vojákem do posledního dne v seznamech
v Přečtených | 7x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 5x |
Protože jsem zatím četl víceméně pouze paměti sovětských velitelů, rozhodl jsem se nakouknout pod pokličku i z druhé strany.
Velice rozporuplné dílo. Kesserling je produktem německého militarismu, jako nacistu bych jej neoznačil. Ale tyhle dvě věci kráčely když ne spolu, tak těsně vedle sebe. A z čtení memoárů polního maršála mi zůstala v ústech pachuť, tvrzení o nevědomosti armádních špiček o plánování války proti ČSR a Polsku, obviňování Beneše a ČSR z plánů o rozpoutání války, označování italských partyzánů jakožto banditů ( "opojených cizáckou komunistickou ideologií" ) a s tím spojené helo 10:1. S tím ze svých pozic souhlasit nemohu. A k tomu některé přinejmenším sporné údaje např. o ČS opevnění, které by dle Kesserlinga Luftwaffe rozmetala ( přičemž praxe byla úplně jiná, viz boje na Ostravsku v dubnu 1945 ). Kde se autor drží jen popisu válečných operací a perspektiv německého velení, tam mu není co vytknout.
Problém mám též s knihou jako takovou - těch šotků a překlepů bylo až moc.