Volyň 1943: Genocidní čistka - fakta, analogie, historická politika přehled
Grzegorz Motyka
Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči zhruba sto tisíc Poláků. Grzegorz Motyka, vynikající znalec a oceňovaný popularizátor dějin, napsal knihu rozkrývající anatomii tohoto zločinu nevídaných rozměrů. Autor představuje volyňský masakr v širokém kontextu etnických čistek, které se v období druhé světové války děly, a nabízí čtenáři odpověď na řadu základních otázek o dané problematice: Byl volyňský masakr vzpourou ukrajinského lidu, nebo se jednalo o zločin, který naplánovala hrstka mocných? Čím byly polské odvetné akce proti akcím banderovců? Proč mají na Ukrajině příslušníci Ukrajinské povstalecké armády postavení národních hrdinů?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Volyň 1943: Genocidní čistka - fakta, analogie, historická politika. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
U běžného Čecha je termín Volyň spojen s českými osadami. Problém je však mnohem, mnohem širší, což vyplývá z této knihy. Proto je dobré se s ní seznámit a získat ucelenější obraz. Navíc z celkového vývoje na Ukrajině je zřejmé, kam vede pokřivený pohled na dějiny.
Velmi poutavě napsáno i skvělé srovnání ukrajinských banderovců - genocida Poláků s chorvatskými ustašovci - Genocida Srbů, chorvatskému klerofašististickému státu je v knize věnováno 35 stran. Co dodat velmi smutné čtení, můžeme odpustit , ale nesmíme zapomenout.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Volyň 1943: Genocidní čistka - fakta, analogie, historická politika v seznamech
v Přečtených | 28x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 25x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) fašismus genocida Poláci Ukrajinci volynští Češi banderovci (OUN) etnické konflikty Volyň (Ukrajina)
Genocida polských vesničanů byla příšerná jatka, asi nejkrvavější genocida ze všech genocid, když jsem to četla, bylo mi fakt špatně. Vraždící Ukrajinci se snažili, po vzoru Německých fašistů a analogické genocidy židů, stejně vyvraždit Poláky a brali to systematicky. Chodili od vesnice k vesnici, sekerami to řezali, i 99 vesnic za noc (krvavá noc 10.-11.7.1943). Dnes jsou však uctíváni. Je s podivem, že v roce 2015 přijala Ukrajina zákon, který trestá toho, kdo by zpochybňoval, že odbojáři UPA a OUN (Banderovci) mají status Bojovníků za nezávislost Ukrajiny 20. století. Polský historik Grzegorz Motyka touto knihou jasně shrnul aktivity Banderovců za války, jak “čistili Ukrajinu od Poláků, a porovnal to s odvetnými aktivitami jejich polských protivníků (Armija Krajova), které se nedají srovnávat, bezohledná krutost Banderovců byla extrémní. Na konci války a po válce se Banderovci zaměřili na boj proti plukům NKVD, proti Sovětům, a díky tomu jsou dnes na Ukrajině ctěni jako národní hrdinové, stateční bojovníci za svobodu Ukrajiny.
Citát:
Ukrajina vykročila směrem oficiálního zamlčování organizovaného charakteru volyňského masakru a popírání odpovědnosti ukrajinského podzemí za tento zločin.