Vrabčák přehled

26.02.2024

Sci-fi má silné i slabší momenty, některé pasáže ve mě silně rezonovaly, jiné mi přišly umělejší až mi skoro štvaly, tak se mi špatně hodnotí. Spíš než vědecká stránka s logickými chybičkami je zajímavější filozofičtější stránka příběhů a situací. Zpětně hodnoceno jsem nakonec ráda, že jsem četla, i když jsem během četby měla někdy pochybnosti. Je o čem přemýšlet, třeba k jaké tragédii může vést nepochopení. Jak vypadá život, který stojí za to žít? Jak vypadá promarněný život a proč?
"Může se stát tolik věcí a vy kvůli tomu ztroskotáte... Bůh od nás nežádá aby jsme uspěli, žádá po nás jen to, abychom se o to pokusili."
"O osudu člověka se často rozhoduje v jediném okamžiku a já už po tom zážitku nikdy nemohl být stejný jako dřív."
"I když děláš to nejlepší, co umíš, stejně můžeš dopadnout špatně. Věříme, že když budeme jednat v souladu s tím, co chápeme jako Boží vůli, tak za to budeme odměněny a když ne, cítíme se podvedeni... Morální pravidla jsou pro nás, ne pro Boha. Na otázky víry možná neznáte odpovědi, ale přesto stojí za to si je klást a hluboce o nich přemýšlet."
Kladně hodnotím i Otázky pro čten.kroužky a témata k diskusi na konci knihy, které kladou zpětně řadu otázek, jako třeba:
"Co by se stalo, kdyby jsme objevili mimozemšťany? Jak by to změnilo např.teologii, když by jsme přestali být středobodem vesmíru?"
"Chtěla jsem, aby se čtenáři zamysleli nad tím, že vás může svést představa, že vás vede Bůh a schvaluje vaše jednání. Jak byla hlavní postava svedena touto fantazií?"

13.11.2023

(SPOILER) Objevování, zvědavost a radost z prozkoumávání neznámého je člověku vlastní stejně jako dýchání. Člověk se rozhoduje sám za sebe, ale některé věci ovlivnit nedokáže. To, jak se k nám budou chovat druzí, to, zda když jim budeme věřit, v to dobro v nich, že nám prostě neublíží. Ublíží, spousta z nich. A je úplně jedno, jestli to budou lidé nebo jiné bytosti z vesmíru.
Hledat smíření a útěchu v Bohu je vysvobozením. Doufáním v to, že nad námi někdo bdí. Jenže já si nemyslím, že ten někdo pak nedopustí, aby se nám nedělo nic zlého. Špatné věci se dějí, ale jsou dílem člověka, ne božím.
Tragické bylo nepochopení civilizací natolik odlišných, že přes veškerou inteligenci členů výpravy to podstatné dojde člověku až zpětně. A po bitvě je každý generál.
Nedokáži, nebo možná ani nechci, si představit utrpení Emilia Sandoze. Ztrátu bližních, ztrátu sebe sama a i té poslední útěchy, která mu zbývala a v níž věřil celou svou bytostí.
Jak často si klademe otázku, proč tohle Bůh dopustí? Jaký to má důvod? Nevím... Někdy se věci prostě stanou, a nic s nimi nenaděláte.

Delší pasáže bez přímé řeči, které jsou jen líčením děje, mi nikdy nevadily. Až v této knize, přiznávám. Styl Becky Chambers v Poutnících byl tak nějak osobnější. Ve Vrabčákovi jsem někdy měla pocit, že čtu nějakou studii. A nedokázala jsem se s hrdiny knihy tak ztotožnit.