Vrahovice v moderní době – Dějiny obce v letech 1885-1973 přehled

01.06.2020

Jedná se o přehledně a čtivě zpracované dějiny bývalé obce Vrahovice, které od roku 1973 patří k městu Prostějov. Publikace se věnuje období od dochování nejstarších zápisů obecního představenstva a výboru (respektive rady a zastupitelstva) do zániku MNV Vrahovice (1885–1973). Výhrady mám ke kapitolce, jež pojednává o protinacistickém odboji. Autor bohužel využil jen internetové stránky k příslušníkům RAF a dvě publikace k tématu, z toho především Přívalovu práci z roku 1948. Bohužel, tato publikace obsahuje i řadu údajů, které byly později korigovány. Z toho důvodu i Hájek píše, že František Vrbka byl příslušníkem RAF (ve skutečnosti se jednalo o parašutistu z výsadku Bronse, zároveň o rodáka z Bystřice nad Pernštejnem, jenž se později přestěhoval do Vrahovic). Diverzi na železnici mezi Vrahovicemi a Vrbátkami v srpnu 1944 provedla olomoucká odnož skupiny Jan Žižka. Bližší popis této i další obdobné akce z 2. 4. 1945 (čin partyzánské skupiny Jermak-Porošin) by autor dohledal v archiváliích MZA Brno. Chyběly mi rovněž bližší zmínky o Emanuelu Aujezdském, obyvateli Vrahovic a významném členovi partyzánské skupiny Jermak-Porošin (velitel Volkov). Osobně bych rozhodně nenapsal, že v období po druhém stanném právu (27. 5. - 3. 7. 1942) nebyly v protektorátu žádné významné odbojové akce, s výjimkou konce války (mj. 1943 - diverzní akce Bílé lvice, zapálení kartotéky úřadu práce v Moravské Ostravě, 1944 - spousta akcí spojených s výsadky ze západu i východu, od října velký nárůst partyzánské činnosti). V jiných částech publikace jsem si všiml, že autor nerozklíčoval zkratku MRO (Místní rada osvětová), jinde píše o vesnici Drahansko (správně Drahany). Celkově lze knihu pochválit. Obce, které byly v minulosti (především za normalizace) připojeny k městům, jsou často opomíjeny, poněvadž město sponzoruje spíše tituly věnující se jenom či především dějinám města, nikoliv jeho místním částem.