Hon na medvídka přehled

21.03.2019

Poctivá česká detektivka zasazená do prvorepublikových časů. Zdeněk Lahoda se přitom ani náznakem nesnaží kopírovat toliko slavné Panoptikum Jiřího Marka, ale je po všech stránkách svůj, možná jen s maličkou troškou Škvoreckého tuhle a špetkou Simenona támhle. Vyloženě slabší mi přišel pouze ve stavbě dramatické zápletky, protože už od poloviny je zřejmé, jak se události ohledně zločinu semlely a autor nejen že další vývoj nepromění nečekaným zvratem, ale policisté až do konce nadále zůstávají o krok pozadu. Finále pak trefně charakterizuje samotný inspektor Láska, který připodobňuje vyšetřování k honu na medvěda, který nakonec uštval sám sebe. Každopádně dobová atmosféra bezvadná, žádné nucené kudrlinky, aby bylo nostalgii učiněno zadost. Legrační mimo jiné je, že víc jak hlavní postavy, mě vlastně bavily spíš ty vedlejší, a to jak vystupováním, tak především mluvou. Největší zážitek pak byl sluha Alois Javůrek, jehož repertoár barvitých metafor a přirovnání mi několikrát vzal dech.