Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku přehled
Viktor Suvorov (p)
Kdo začal 2. světovou válku? V. Suvorov ve své knize krok za krokem vyvrací obecně známý průběh historických událostí spojených s 22.červnem 1941. Tato kniha je fascinujícím zážitkem pro vojenské odborníky i pro širokou čtenářskou obec. Přeloženo z ruského originálu. Vojenskou terminologii lektoroval plk. Petr Majer.... celý text
Literatura naučná Historie Vojenství
Vydáno: 2006 , Naše vojskoOriginální název:
Ледокол: Кто начал Вторую мировую войну? (Ledokol: Kto načal vtoruju mirovuju vojnu?), 1993
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Senzáciechtivá a nie príliš dôveryhodná knižka. Autor navonok ohuruje znalosťami. A aj prekvapivými a šialenými závermi.
Ale má tam kopu faktografických chýb ktorými si vyslúžil posmech a svoju základnú tézu neskutočne zveličuje...
Nie je celkom určite pravda, že ZSSR je hlavný vinník vojny. Nie je ani pravda, že Hitler útočil akoby až čisto preventívne.
Na druhú stranu zrejme Rusi skutočne útok tiež aspoň zvažovali ale k tomu doporučujem čítať radšej Solonina.
A je veľmi diskutabilné čo píše o čistkách a ako zhadzuje Tuchačevského a zo Stalina robí geniálneho superzloducha. Sčasti nim možno bol, ale aj superzloduchom sa v reáli veci vymkýnajú spod kontroly..
Zcela se ztotožňuji s hodnocením, které psal níže Adapa, byť jsem přeci jen kritičtější.
Kniha je bezpochyby velmi čtivá, ale je třeba ji brát opravdu s velkou rezervou a "fakta", na kterých kniha staví, se vyplatí si ověřovat (Suvorovem uváděná fakta totiž opravdu často nesedí, stačí googlit/wikipediovat). Kupříkladu závěry o tom, že poprava Tuchačevského a čistky v důstojnickém sboru na konci třicátých se nijak nedotkly kvalit Rudé armády a ta se mohla dál vesele připravovat na invazi do Evropy - tak to je naprostý nesmysl. Stalin byl samozřejmě arcilotr a nemějme pochyb o tom, že v jeho plánech byl i vývoz bolševismu za hranice SSSR, a to i násilnou cestou (viz obsazení části Polska, Pobaltí a Besarábie, útok na Finsko). Ale určitě se to nedá pojímat tak, že by Hitlerova invaze do SSSR byla obrannou válkou zahájenou doslova "za pět minut dvanáct" před sovětskou invazí do Evropy - to ani náhodou.
Viktor Suvorov se v sovětské rozvědce nepochybně dobře vyučil manipulativním technikám a šíření dezinformací (v tomto je stejně zdatný jako Voloďa Putin), leč po svém přeběhnutí k Britům začal tuto dovednost využívat proti bývalému chlebodárci. Takže se snaží "deheroizovat" SSSR a jeho vliv na porážce Hitlera stůj co stůj, třeba i za cenu smyšlenek vydávaných za fakta. Jinak řečeno: Aby Suvorov demonstroval, že sovětský režim byl skutečně zločinný (což je samo o sobě pravda), tak neváhá část reálných faktů volně smíchávat s naprostými výmysly a výsledný koktejl pak prezentovat jako skutečnost. Přesně takto byla napsána i tahle kniha.
Čili pokud bych měl vyzdvihnout největší přínos této knihy, tak to určitě není historie, ale vhled do psychologie v Rusku vycvičeného zpravodajce, jehož hlavní dovednost spočívá ve vytváření informací očerňujících protistranu bez ohledu na fakta (přesně totéž dnes úspěšně dělá Putin vůči Západu – jaká škoda, že svého času nepřeběhl stejně jako jeho bývalý kolega Suvorov…).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 80x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 81x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 10x |
Suvorov bezpochyby psát umí, ale upraví fakta pro sebe a svojí potřebu, pár knih jsem od něho už četl, tak vím co mě čeká a beru některé jeho informace a teorie z rezervou. V této knize glorifikuje dosti často Žukova, jako geniálního vojevůdce, který nebyl nikdy poražen, což není pravda, se Suvorovem nesouhlasím. Porážku Žukov utrpěl už v prosinci 1942 útočná operace sedmi armád nesla kodové označení Mars, souběžně s operací Mars , probíhala u Stalingradu operace Uran, do podvědomí spíše vstoupila jako třetí bitva u Rževa, rževský mlýnek na maso. Bitva kde utrpěl Žukov těžkou porážku od generála Modela, sovětská strana po desetiletí zamlčovala a lze označit jako bílé místo druhé světové války. Ve svých pamětech ji i Žukov opominul a napsal o ní jako o podpůrné operaci k operaci Uran o Stalingradu. Doporučuji knihu Operace Mars David M.Glantz , která je skvěle napsaná a opírá se o dostupné prameny ruské i německé strany. Operaci Mars zametl pod stůl i Stalin, ruské ztráty se odhadují na 335 tisíc z toho 100 tisíc mrtvých, 225 tisíc raněných a nezvěstných a ztrátu 1600 tanků.