Výchova bez trestů přehled
Václav Mertin
Kniha je určena pro všechny rodiče a další vychovatele, kteří vážně přemýšlejí o tom, zda by dokázali úspěšně vychovávat dítě bez tělesných trestů nebo vůbec bez trestání, či jsou dokonce přesvědčeni, že to jde. Obsahuje argumenty pro tento přístup a současně konkrétní návody na to, jak mají rodiče postupovat, chtějí-li se bez trestů reálně obejít. Byl bych rád, kdybych získal na svou stranu nejen již přesvědčené, ale i váhavé, nejisté, nerozhodné. Přál bych si, abych je přesvědčil o tom, že to jde a že se jedná o účinný a velmi perspektivní způsob výchovy, i o tom, že se nemusí stydět, když budou tímto humánním, byť trošku podezřelým přístupem představovat ostrůvek pozitivní deviace. A ty, kteří nevěří, že to je vůbec možné, nebo si dokonce myslí, že jde o nesmysl, prosím, aby zkusili knihu bez předsudků alespoň prolistovat. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Výchova bez trestů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Výchova bez trestů v seznamech
v Přečtených | 16x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
2010 | Psychologie pro učitelky mateřské školy |
2013 | Výchova bez trestů |
2000 | Hry pomáhají s problémy |
2011 | Výchovné maličkosti |
2004 | Ze zkušeností dětského psychologa: Na co se často ptáte |
Bála jsem se, že jsem do ruky dostala něco na způsob Nevýchovy nebo RaBRu, ale nikoliv. Kniha je hezky sepsána, je tam i popsáno proč děti nemlátit, proč je naopak plesknutí ve snaze rychle dítěti přerušit nebezpečnou činnost výchovné a správné, autor popisuje i jednotlivé výchovné problémy - samostatnou kapitolu má dítě a krádeže, trestný čin, agresivní dítě, vulgární dítě nebo třeba dítě krade.
Jediné, co se mi nelíbilo, bylo pár absolutně nesmyslných rad (Řekněte dítěti: “Takhle se mnou nemluv, sprostě si mluv s kamarády.” - Hloupost! Dítě nesmí mluvit sprostě ani mezi kamarády) a také, např. v jednom odstavci autor píše, že není správné, když jeden rodič povolí to, co druhý zakázal a v dalším odstavci toto radí (“Když mu tatínek čokoládu zakázal, vy mu jí trochu dejte.”)
Jinak je kniha hezky napsaná, dobře se čte, je propojená o autorovy zkušenosti i reálné příklady, kdy jaký zákaz bude fungovat... Ale jako jedinou berličku při výchově kvůli výše zmíněným radám ji doporučit nemohu, dejte hlavně na selský rozum.