Vyhasínání mozku Martina Kleina přehled

22.07.2021

Již dvakrát jsem byla ve své rodině konfrontována se stařeckou demencí. Poprvé jsem byla ještě moc mladá, podruhé pak nedostatečně připravená na to vidět blízkého člověka, jak jeho mysl postupně odchází. Poznává vás, a přece světu přestává rozumět. Jenže to nevzdává a snaží se, tak moc se snaží "být s vámi" a přitom nechápe, že mu nerozumíte. Nevypadá proto rozladěně, jenom bezmocně, což v člověku budí nesmírný smutek a je udolán vlastní neschopností mu jakkoli vyjít vstříc. Bylo proto pro mě nesmírně užitečné sledovat vnitřní pochody mysli člověka, jehož duše odchází mnohem dříve než jeho tělo. Pochopení toho, jak se takový člověk cítí mi pomáhá vyrovnat se s vlastními prožitky. Veskrze smutné čtení, když člověk ví, jak to asi skončí. Nevím, do jaké míry se shodují vlastní Kleinovy zápisky s obsahem knihy, přece jenom si obtížně dokážu představit, jak ve svém stavu zachytí rozpor mezi věděním a následným nevěděním, ale jsem vážně ráda, že jsem se Martinem Kleinem seznámila.