Výlet do Španěl přehled

23.02.2025

Knížečka má jenom 100 stran, ale četla jsem ji několik dní a stále se k ní vracela a vše si představovala. Čapek popisuje města, kterými prochází, neopomine historii, architekturu a zastaví se i u obrazů, které nakreslil Goya. Tady se o jeho obrazech dozvím mnohem, mnohem víc, jako kdybych je měla před očima. Goya nejdřív maloval se zvláštní něhou a radostí návrhy na gobelíny, pak portréty královské rodiny: "
Carlos IV., odulý, netečný, podobný nafoukanému, tupému ouřadovi, královna Maria Luisa, vzteklých a pichlavých očí, ošklivá drbna a zlá fuchtle, jejich famílie, znuděná drzá a protivná."
Nechtěla jsem věřit, jakými strašnými obrazy si Goya vyzdobil svůj dům:
"Jsou to jen černé a bílé barvy horečně vržené na plátno, je to jako peklo ozářené sirným bleskem. Čarodějnice, mrzáci a obludy: člověk ve svém tmářství a bestialitě. Řekl bych, že tady Goya obrací člověka naruby, dívá se do jeho nosních dírek a rozzelého chřtánu, studuje v křivém zrcadle jeho znetvořenou ohavnost."
Ale pak s námi spisovatel skočí do usměvavé Sevilly:" A třeba je to jen to, že je ta ulička tak úzká a běloučká, jako by ji každé soboty čerstvě nabílili. A že se jí z každého okna, z každé mříže derou kytky, pelargónie a fuchsie, palmičky a všeliká zeleň kvetoucí a kadeřavá. Tuhle ještě zůstaly od léta plachty napjaté od střechy ke střeše, proříznuté blankytem jako modrým nožem, a člověk putuje ne jako po ulici, ale jako po kvetoucí chodbě domu, kam jde na návštěvu. Snad mu tamhle na tom rohu někdo potřese rukou a řekne: "To jsme rádi, že jste k nám přišel" nebo: Qué tal" nebo něco podobně úsměvného".
Podíváme se i do cikánské Triany i na býčí zápasy popsané tak široce a barevně, že mám pocit, že jsem tam i já.
A tak dál, je moc pěkné si tu číst a znovu si představovat, jak se tam procházím. Doporučuji si knížku přečíst, já to neumím tak popsat, jako pan Čapek.

22.09.2024

Já Čapka a jeho psaní jednoduše zbožňuju. Ale hlavou mi vrtá, jestli bych názor nezměnila, kdybych s ním cesty absolvovala :). Zda by situace taky vtipně glosoval nahlas, upozorňoval na každičkou zajímavost, anebo zda by cestu promlčel s papírem a tužkou v kapse... Každopádně nadčasovost jeho textů - v porovnání s ostatními autory oné doby - mě fascinuje.