Výmarská republika: Problémy demokracie v Německu 1918-1932 přehled
Dagmar Moravcová
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933. V jednotlivých kapitolách se soustřeďuje na podstatné faktory ovlivňující vývoj demokratického politického systému. V centru pozornosti je i zahraniční politika, kdy vztahy k dalším evropským státům sleduje v kontextu mezinárodněpolitického postavení Německa. Ve druhé části práce kriticky rekapituluje dosavadní výzkum dějin Výmarské republiky včetně různorodé interpretace řady osob a událostí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Výmarská republika: Problémy demokracie v Německu 1918-1932. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (1)
Více než 100 dalších eknih zdarma...
02.12.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Výmarská republika: Problémy demokracie v Německu 1918-1932 v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 15x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
Německo mezinárodní vztahy Janovská konference, 1922 Dawesův plán světová hospodářská krize, 1929 meziválečné období (1918-1938) Výmarská republika
Autorovy další knížky
2006 | Výmarská republika: Problémy demokracie v Německu 1918-1932 |
1994 | Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 - 1941 |
2001 | Encyklopedie dějin Německa |
2001 | Československo, Německo a evropská hnutí 1929-1932 |
1987 | Anatomie okupační politiky hitlerovského Německa v Protektorátu Čechy a Morava |
Kniha podrobně popisuje anabázi Výmarské republiky od jejího založení až do konce, přičemž v závěru se pak zabývá tím, co bylo příčinou jejího krátkého trvání. V podstatě dospívá k závěru o mnohosti příčin, když některé z nich byly přítomny již od počátku, zejména pak nezakořeněnost republikánského zřízení, přístup vítězných mocností k poraženému Německu, vlažný postoj ozbrojených sil a i z jejich strany šířené pověsti o tom, že porážka byla zapříčiněna civilním vedením, nikoli vojenskou neschopností. Rovněž pak příčina tkvěla v chybném vyhodnocení toho, zda je větší hrozbou KPD nebo NSDAP, když k první lze odkázat na knihu Sebastiana Haffnera o Německé revoluci.