Vzbouřenci a ztroskotanci přehled
Václav Králíček
Když se kalného rána 23. prosince 1787 vydala HMS Bounty za chlebovníkem do jižních moří, nikdo netušil, že se do vlasti již nevrátí. Její velitel poručík William Bligh musel cestou čelit vzbouřené posádce a domů se vrátil až po dvou letech, po strastiplné cestě v záchranném člunu. O tři roky později se 7. listopadu 1790 na moře vydala HMS Pandora pod velením kapitána Edwarda Edwardse, tentokrát s úkolem pochytat a přivézt do vlasti všechny vzbouřence k řádnému potrestání. Ani on nevěděl, že přijde při ztroskotání o svou loď, podnikne dlouhou cestu v záchranných člunech a domovský Portsmouth uvidí až o rok později.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzbouřenci a ztroskotanci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
nepříliš povedená kniha o zajímavém tématu.
Byla jsem poněkud rozezlena odfláknutou redakcí - jméno tahitského krále jednou Tinah, podruhé Tynah. Narození Williama Bligha jednou 6. září, jindy 9. září.
Autor se prezentuje jako novinář a autor literatury faktu, ale já už od něj nic číst nebudu. Věty typu " 3. září ještě nevyjeli, vyjeli až ve čtvrtek... způsobily, že celá kniha je poněkud nesrozumitelná. Další příklad - "hrozilo, že se suchary rozmočí v pytlích. Ukryli proto chleba do truhly".
Kniha je částečně přepis deníku a částečně zmatlané popisy lodí a výstroje. Čtenář se nedozví nic o tom, proč vzpoura na Bounty vypukla, nic o náladě na lodi, na Tahiti ani později na Pitcairnu.
Část o Pandoře už jsem nedočetla pro velké zklamání.
Miluji Tichomoří a dost se o něj zajímám, taktéž o anglické válečné námořnictvo, ale tohle moje obzory nijak nerozšířilo. Zmařená šance.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vzbouřenci a ztroskotanci v seznamech
v Přečtených | 5x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 31x |
v Chystám se číst | 4x |
Štítky knihy
18. století vzpoura ztroskotání, potopení lodě Bounty (britská loď)
Jednohubkové, takové jaké magnetky jsou.
Zde ale mohla poněkud více zapracovat redakce. Autor se tak do mnoha věcí zbytečně zamotává a často si plete jména osob v posádce (Heywood x Hayward), a občas se trochu neohlíží na čtenáře a zcela samozřejmě píše o něčem co vysvětlí až v další kapitole...
Ale jak podotýkám, je to patrně otázka redakce, protože od autora jsem četl i Velký švindl, a tam si žádné takové lapsy nepamatuji...