Vždy je cesta aneb Ztracený bílý muž a pochroumaný pes napříč kontinenty přehled
Jan Drobný
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362696/mid_vzdy-je-cesta-aneb-ztraceny-bily-mu-i7Z-362696.jpg
4
10
10
Příběh plný zajímavých okamžiků, cestování, dobrodružství i nečekaných situací dvou parťáků Honzy a Tekyho. Kniha inspiruje otevřeným příběhem, který ukazuje, že vždy je řešení… vždy je cesta. Honza je zjizvený tulák s foťákem v ruce a srdcem dokořán. Tekýsek je zachráněný pes, bojovník, ochraňující nejen svého pána.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vždy je cesta aneb Ztracený bílý muž a pochroumaný pes napříč kontinenty. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Dobre a ctive napsane, je treba ,,pretrpet'' prvni kapitolu, ale na to sam Honza upozornuje:). Jedine co bych vytkla je umisteni fotografii uprostred kapitoly, to moje puntickarstvi(nejdriv docist kapitolu, az pak prohlizet fotky) tezce neslo :-D. Pri dnesnim docitani jsem si i poradne pobrecela, ale behem cteni jsem si na Tekyho miste nekolikrat predstavila naseho Broka(palicatej jezevcik co se boji kazdyho prasknuti vetve) a musela jsem se nahlas zasmat :-D.
Autora znám bydlí u nás ve Střemech :-) A čím déle ho znám, tím jsem přesvědčená, že 10 procent je pravda a ostatní zveličené nebo smyšlené.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vždy je cesta aneb Ztracený bílý muž a pochroumaný pes napříč kontinenty v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 16x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chystám se číst | 16x |
| v Chci si koupit | 8x |
Vždy je cesta aneb Ztracený bílý muž a pochroumaný pes napříč kontinenty
První a poslední kapitola je velmi zdlouhavá (byť na to autor upozorňuje), zbytek je na můj vkus docela chaoticky napsaný (autor pořád upozorňuje, že tohle a tamto vlastně v té době ještě nevěděl) a tak nějak nevím, co mu věřit a co už je přitažené. Slova typu "přední koleno" u psa mi rvaly oči z důlků podobně jako mraky smajlíků. Asi jsem holt staromódní, když si pořád myslím, že smajlíky do knihy narozdíl od facebooku nepatří. Jinak je to zajímavý příběh, ale kdysi dávno čtené knížky od Víti Dostála se mi líbily víc.