Kámen rozluky. Kniha první přehled

02.05.2024

Tak tohle mělo opravdu pěkný rozjezd byl to fofr

15.01.2023

Nechápu ta nadšená hodnocení.

Tad Williams má dobrý sloh. Používá skutečně zajímavá, literární slovíčka a pestré, košaté slovní obraty. Jeho styl psaní se dobře čte. Ale to je tak všechno.

V téhle knize se nestalo v podstatě nic. Postavy jen putují dopředu za svým cílem, takže neustále čteme o tom, kdo nasbíral větvičky na oheň, kdo upekl králíka, kde rozbili tábor, a kde se mezi horami větví jaká řeka. Příběhového rázu jsou snad jen Simonovy sny, kde se nám pořád dokola ukazují fragmenty zloduchova zla, zakuklené ve špatně rozluštitelná poselství, nebo stejně nicneříkající zkazky, zprávy a poselství, upozorňující na obrovské zlo, z kterého za celou knihu nic nevidíme, ani nám autor díky své dramatické neschopnosti neumí vykreslit jediný důvod, proč bychom se onoho "zla" vlastně měli bát.

Další nešvar jsou postavy. Žádné charakterové zvláštnosti, žádná práce s psychologií a vzájemnými vztahy. Williamsovy postavy jsou buď dobré a nebo zlé a všechno, co se z nich na čtenáře přenese, jsou pouze jména na papíře. Sem tam sice nějaká dokonce zemřela, ale bylo mi to fuk, protože autor neumí svým postavám dát život, ani je na byť jen základní úrovni vykreslit tak, aby k nim čtenář mohl zaujmout jakýkoliv vztah.

Jinak ono "Zlo" je zde zastoupeno pouze v postavách kněze Pryrata a krále Eliáše. Zbytek nekonečného ansáblu jmen jsou všichni černobílí dobráci, takže nuda k smrti. Jediné světlo v temnotě je pomocník krále Eliáše, který ví, že s ním manipuluje zlý kněz Pryrates a tím pádem osciluje mezi dobrem a zlem. To je jediná výjímka, obsahující trochu chuti a barvy.

Rovněž nekonečné papouškování o do detailu promyšleném příběhu je zde mimo mísu. Na začátku knihy, kdy se Simon rozhodne vysvobodit Binabika, odsouzeného k smrti, vymyslí plán, který jeho kumpáni komentují slovy "Geniální, troufalý a velmi odvážný" a tak dále. Posléze sledujeme Simonovy kroky, jak onen plán - o němž se autor čtenáři dále nezmíní - jde provést. Ale co oním plánem nakonec bylo a proč z něj nic nevzešlo, to se už dál nikdy nedozvíme. Že by autor na tuhle linku úplně zapomněl ? Podobných kiksů by se ještě pár našlo.

Tuhle sérii čtu dál jen proto, že mám osobní "cringe" potěšení ze čtení, starého, prvotního a nejzkostnatělejšího fantasy z těch nejklišovitějších luhů a hájů. Ale pokud nejste postižení stejně jako já, odečtěte si z mého hodnocení jednu hvězdičku a vrhněte se radši na nějaké kvalitní současné autory, jako je třeba Brandon Sanderson, Brian McClellan, Joe Abercrombie, Patrick Rothfuss, nebo v případě klišovitého starého fantasy Robert Salvatore, či Margaret Lindholm. Tad Williams totiž patří mezi autory, jehož rukopis by dnes letěl automaticky do koše v každém slušném vydavatelství. Měl jen štěstí, že kdysi patřil mezi první kopírovače Pána Prstenů.