Vzpoura andělů přehled

10.12.2020

Srovnám-li Ostrov tučňáků se Vzpourou andělů, pak to pro Vzpouru dopadá dost bledě. Nic, co by mě opravdu zaujalo, až na několik vtipných sentencí. Možná je to tím, že postavení a vliv Katolické církve se od doby napsání tolik změnilo. Ve své době mohl France vidět ideál v antickém Římě; problém je v tom, že zdálky vše vidíme jako ideál či jako Zlatý věk, a pak se nám dobře kritizují současné nedostatky. A klady nevidíme. Ostatně France by se myslím hodně divil, kdyby viděl uskutečnění socialismu v praxi. Možná by psal v kriminále.
Ono je lehké propagovat ideály, leč rozpoznat v nich iluze, to fakt není jednoduché.

09.10.2020

Vzpouru andělů jsem dočetla s námahou. Takto psaná satira mi nesedne (obecně si satiru moc neužívám), postavy nejsou plnokrevné lidské bytosti, ale pojízdné stojany, a pokud jde o mě, beletrie je tu zbytečná. Nepůsobí. Nedokážu si vybavit jedinou osobu nebo dějovou situaci, která by ospravedlnila, že se France místo eseje rozhodl napsat krásnou prózu. Podobný pocit jsem měla nedávno ze Strindbergových Manželských historií. Pocit, že nečtu knihu objevující lidský život, ale že pozoruji zrcadlo, které si autor vyrobil sobě na míru, aby se v něm mohl zhlížet. Mnohé Strindbergovy postavy alespoň dýchají a dýchají bohatěji, i proti jeho tezím vyjádřeným v předmluvách. Zato France by se, dle mého, mohl klidně omezit právě jen na nějakou tu předmluvu, a knihu vynechat.
Zpočátku zaujala alespoň smyslem pro humor (tak trochu WTF, jak by se dnes řeklo), ten ale začal velmi brzy unavovat. Za pamětihodné tak prohlašuji jen kouzelné přirovnání z úvodu osmé kapitoly "v níž se mluví o lásce; což se bude zamlouvati, neboť povídka bez lásky jest jako jelito bez hořčice".

Zklamalo mě, že autora nenapadlo při adorování antiky a rozkoše a inteligence aspoň vteřinku pomyslet na otrockou práci všech těch neprivilegovaných.