Waverley přehled

16.05.2022

Pokud tento román byl průkopníkem v romantickém historickém románu (jak píše v doslovu Radoslav Nenadál), pak klobouk dolu! Pak je to dílo hledačské, ještě se znaky neumělosti v uchopení děje, jeho dynamiky, vykreslení postav a jejich vzájemných vztahů. Je pravda, že jsem se velmi obával, že text bude zatížen množstvím popisů krás přírody nebo až etnografických popisů různých zvyků či skotských krojů, ale nebylo zde ničeho. Jak ostatně sám autor píše (vede takový otevřený dialog se čtenářem celou dobu), chtěl vykreslit atmosféru a základní typologii "před šedesáti lety", a to tak, že mixoval reálné historky, které mu pamětníci řekli, s vlastními autobiografickými prvky (hlavní hrdina) a snahou pomocí typizace vykreslit atmosféru a situaci Skotska, které v jeho době už neexistovalo. (Po potlačení jakobitského povstání se Angličané se Skoty vyrovnali téměř vyhlazením - tedy národní kultury určitě) V tom je to skutečné průkopnické dílo romantismu - zachycuje svět, který už není a ve kterém je nesmírně silná touha po svobodě, rozháraný hrdina, zmítaný vztahem ke dvěma králům i dvěma ženám, se všemi ctnostmi středního šlechtice i vojáka, který ale není bez citu a dokáže propadnout boji za "správnou věc".
Budu si muset přečíst Srdce Edinburku, které se obecně označuje za Scottovo vrcholné dílo z jeho řady skotských románů. Snad v něm už lépe uchopil jednání postav a dějovou linku, zejména tak, aby byla semknutější a přehlednější. Někdy si člověk říká, jestli je dobře, když člověk zamkne nedokončený rukopis ve stole a najde ho po letech (jak se stalo právě Scottovi s tímto románem), jestli by ho neměl nechat být - jako by prozřetelnost chtěla, aby vydán nebyl. Na druhou stranu mu tento román udělal popularitu (byť byl v anonymitě - obával se ho podepsat!), a když na sebe strhl pozornost, tak se rozepsal a začal chrlit další. Uznávám, že jde o Scottovu prvotinu a že to zahýbalo tehdejším literárním niveau a že jde o přechodové dílo mezi poezií, ve které se Scott nemohl rovnat lordu Byronovi a jeho půdou romantického prozaického historického románu.
Pro ilustraci roztomilosti, s jakou je text napsán, malou ukázku: "Připomněl bych čtenáři, jak padá kámen skutálený toulavým žákem (sám jsem za svých mladších let v této hře vynikal); napřed se pohybuje pomalu a uhýbá sebemenší překážce, ale když se rozeběhne a blíží se k cíli, rachotí, až se za nám práší, pokaždé poskočí o sáh a žene se přes křoví a příkop, jak yorkshirský lovec, nejšíleněji letí, když je nejblíže místu určení, kde zůstane navěky ležet. Takový průběh má také vyprávění, které právě čtete. První příhody jsou vylíčeny důkladně, aby ses, milý čtenáři, seznámil s každou postavou raději z děje než nudnější cestou přímého popisu; ale když se příběh blíží ke konci, rychle se přenášíme přes události velevýznamné, které jsi v obraznosti své stejně uhodl předem, a přenecháme ti, aby sis domyslil věci, jejichž vyprávěním bychom jen napínali tvou trpělivost...."