Yvetta přehled

Novela z prostředí pařížské vyšší společnosti, spadající do střední části intenzivního a relativně krátkého Maupassantova tvůrčího období (1880 – 1890, novela vyšla v roce 1884).

Dva přátelé z vyšších pařížských kruhů, lehkomyslní a zábavu vyhledávající dandyové, se ve společnosti seznamují s šarmantní ženou – prostitutkou pro pány z vyšších kruhů Oktávií, a její dcerou, mladičkou a krásnou Yvettou. Yvetta učaruje jednomu z pánů natolik, že se do ní bezhlavě zamiluje. Yvetta je okouzlující mladá dívka, ještě nikoliv zcela vyzrálá, zdá se, že ještě nezkažená obvyklími mravy a pokrytectvím lidí z vyšší společnosti. Díky svému atraktivnímu vzhledu je doslova obletována dobře postavenými pány, kteří se ji snaží získat za svoji milenku. Nyní se stane cílem milostných snah bohatého, volnomyšlenkářského a zhýralého pana Servigniho. Ve zdánlivě nekončícím proudu večírků, bálů a opulentních hostin a radovánek se snaží stále více s dívkou sblížit. Ta nejprve vzdoruje a zdráhá se, poté se však do Servigniho zamiluje. Ten však vůči ní nehraje zcela čistou hru, jelikož ví, že vhledem ke společenskému postavení Yvetty a její matky, je pro něj vyloučeno nabídnout jí manželství. Po roztržce s matkou a uvědomění si tíživé pravdy – že je dcerou kurtizány, byť pro pány z vyšších kruhů a ve snaze se vyhnout matčině životní dráze, dojde k Yvettině deziluzi, vedoucí k pokusu o sebevraždu…

Jedná se veskrze a pro autora zcela příznačně o realistické dílo, reflektující jeden z jeho častých motivů – žena jako oběť uspokojení společenských konvencí a (marná) snaha hlavní hrdinky se z této „danosti“ vymanit. Děj sleduje Yvettino zrání a citové i tělesné dospívání, konfrontaci jejich romantických představ s realitou okolní společnosti. Poetické a velmi lidské.

27.03.2024

(SPOILER) Nejdříve musím ocenit mistrovskou práci ilustrace díla, tak překrásnou ilustraci jsem tedy neviděl.
No, teď k příběhu, čekal jsem od naturalistického díla přeci jen něco víc, prostoduchost, naivita a následný pokus o sebevraždu mi přišel jako až příliš jemný naturalismus, kor od autora, který se popisu zhýralosti společnosti vážně nebojí. Proto hodnotím dílo 3*.