Z historie strašických kasáren I. (1934-1939) přehled

BRDSKÁ EDICE 3.svazek - vás seznámí nejen s historií strašické posádky, ale také s dobovou výstrojí a výzbrojí tehdejší armády. Zároveň se budete moci seznámit se stavebně historickým vývojem kasárenských objektů v letech 1934-1937. Publikace vás však také zavede do nedalekého vojenského prostoru, s jehož historií budete v krátkém přehledu seznámeni. Úvodní slovo autora: Moderní historie obce Strašice byla a zcela jistě je i dodnes významně ovlivněna pobytem vojenské posádky, která zde byla natrvalo umístěna ke konci třicátých let minulého století. Před samotným zahájením výstavby „Výcvikového tábora v Brdech", jak se tehdy oficiálně kasárna jmenovala, následovala celá řada významných událostí, které poznamenaly dění v celém brdském i podbrdském regionu. Definitivnímu schválení výstavby kasárenských objektů v roce 1933, tak předcházelo v druhé polovině dvacátých let odsouhlasení realizace projektu vojenské dělostřelecké střelnice, které vyvolalo u veřejnosti velkou odezvu především v negativním slova smyslu. Samotná první etapa budování zdejších kasáren pak byla fakticky zahájena až v letech 1933-34. Po počátečních rozpačitých reakcí místního obyvatelstva a protestech umělecké a vědecké veřejnosti, byla armáda přijata, jako významný faktor ovlivňující obec především z hospodářského hlediska. Armáda dala lidem v relativně chudém kraji práci a živnostníkům odbytiště pro jejich produkty. Ostatně zájmy dělnictva a živnostníků byly vždy zdůrazňovány i místními představiteli obce společně s národní hrdostí a nutností ubránit mladou československou republiku. Přítomnost zdejších kasáren ovlivnila rozvoj obce také z urbanistického hlediska. Původní vojenský tábor byl již ke konci první republiky ve třech stavebních etapách významně rozšířen. Další etapy následovaly v padesátých a sedmdesátých letech minulého století. S velikostí kasáren rostla i úměrně velikost strašické posádky, která se postupně přetransformovala z původních pěších jednotek o příslušníky dělostřelecké a spojovací brigády a tankového pluku. Konec tohoto rozšiřování kasáren a postupný útlum vojenské činnosti přinesl přelomový rok 1989, kdy došlo ke změně politického systému a s ním se změnil i přístup k armádě a základní vojenské službě. Cílem této publikace není detailní záznam všech historických momentů strašické posádky, které by jistě vydaly na několik knih a studií, ale jedná se především o zprostředkování významné etapy v dějinách obce a jejího okolí. Pro uvedení do celého kontextu dějin vojenství v regionu vás uvede první kapitola, kterou zakončíme v první čtvrtině 20.století, kdy byla založena samostatná československá republika. Právě tehdy také vzniká, na základě zkušeností z I.světové války, potřeba vybudování nové výcvikové plochy pro dělostřelectvo. Pohled výběrové komise ministerstva národní obrany zamířil do srdce brdské vrchoviny, která k tomu skýtala velmi příhodné podmínky. Projděte si tedy s námi obrazové a písemné materiály, které v některých momentech překračují rámec našeho tématu, ale bylo škoda je vynechat v celkovém kontextu historického dění okolo strašických kasáren. Vždyť události jakými jsou Mnichovská dohoda v roce 1938 nebo okupace českých zemí v roce 1939, osudově zasáhly do života tisíců mladých mužů. První svazek publikace nás zavede do oněch rušných let 1934- 1939, kdy se ve strašických kasárnách střídala jedna posádka za druhou... Mgr. Tomáš Makaj... celý text