Z plamenů roste přehled
Jan Knob
Osud obyvatel požárem zničené vsi na Jičínsku. Pomocí skládaných příběhů jednotlivců jsou vykresleny charaktery celé skupiny lidí. Morálním krédem je zde společný boj, který přináší pocit soudržnosti a spolupráce v neštěstí. Vrcholným dílem J. Knoba, bývalého člena spisovatelské skupiny reprezentující český ruralismus, je tento román o vesnici kolem poloviny 19. století. Rozehrává se v něm drama osobních záští, které přerůstá ve společenské škody. Ves Doubnice utrpí velkým požárem, ale společnou péčí sedláka a rychtáře Daniela Samohrda, faráře Hynka Zacha a rebelantského samotáře Josefa Pluhaře je znovu obnovena a šťastně se i hospodářsky emancipuje.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Z plamenů roste. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Z plamenů roste v seznamech
v Přečtených | 1x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
1981 | Isabela |
1985 | Jičín a jeho kraj |
1946 | Kámen ze všech nejkrásnější |
1964 | Dvojí cesta s Karlem Václavem Raisem |
1940 | Z plamenů roste |
(SPOILER) Z dobročinného bazaru nebo z knihobudky, už vlastně nevím. Kniha mě několikrát odradila od čtení svým miniaturním písmem. Holt, můj zrak na blízko už není to, co býval :-). Nakonec jsem ale neměla do vlaku jinou vhodnou knihu (tato je právě díky drobnému písmu velmi tenká), a tak konečně tato knížka o požáru ve vsi Doubnici přišla ke slovu.
Děj začíná líčením života na vsi poblíž Jičína. Život prostý, selský, zdánlivě idylický, vždyť byla zrušena robota a lidé jsou najednou svobodní, nemusí pracovat na panském, nyní dělají jen na sebe. Jestli dříve zvládli i robotní povinnost tak, že jejich statky vzkvétaly, povede se jim teď ještě líp, zdálo by se... Jenže tak jednoduché není, z roboty bylo nutno se vyplatit, mnozí sedláci se zadlužili... A že někteří své dluhy ještě prohlubovali nezřízeným pitím... bohužel, to je odvrácená tvář svobody a neplatí to jen pro období po zrušení roboty.
Někdy stačí málo, aby nakonec vše vyústilo v tragédii, kterou nelze vzít zpět. Obyvatelé Doubnice byli ze dne na den bez střechy nad hlavou. Domy a téměř vše ostatní jim vzal požár, ledva vyvázli životem. Na dalších stránkách autor popisuje, jak se obyvatelé Doubnice pod vedením rychtáře Daniela Samohrda stmelili a vystavěli ves novou. Povedlo se navzdory různým osobním rozepřím či propuknutí prusko-rakouské války v roce následujícím po požáru.
Líčení vývoje mezilidských vztahů i stavby vesnice po požáru je napínavé, takže knihu jsem přečetla velmi rychle, i navzdory malinkému písmu. Pozitivně hodnotím, že postavy, které se projevují spíše negativně, nejsou autorem úplně zatracovány. U Martina Borta a jeho ženy Anežky autor popisuje jejich vnitřní zápas, oběma přiznává díl viny za nefunkční manželství (byť u Martina je podstatně větší), což byl nakonec spouštěč tragédie pro celou ves. Nakonec však příběh skončí smířlivě i když konec je trochu otevřený.
Doubnici se mi v mapě nalézt nepodařilo. Snad je dnes součástí jiné obce na Jičínsku, anebo si ji autor, na rozdíl od ostatních obcí jmenovaných v knize, vymyslela. To mě trochu mrzí, stejně tak bych ráda věděla, zda některé z postav obyvatel Doubnice byly historicky doložené (třeba pod jiným jménem), anebo jde o autorovu fantazii.