Za černým sobolem přehled

30.08.2019

Knihy ze Sibiře a Dálného Východu si vždycky užívám. Ani tato nebyla výjimkou - líčení exotické přírody Poamuří, zvyků divoké zvěře, způsobů, jak přežít drsné přírodě. Příběh Saši, který je po ukončení univerzity "odvelen" k výzkumu v terénu, kde naráží na mnohé těžkosti a zjišťuje, že teprve díky praxi se člověk skutečně něco naučí, mi do určité míry připomínal moje vlastní výzkumné začátky. Sice v mém případě obvykle nešlo o život, nemrzla jsem a většinu nocí strávila pod střechou, ale i tak jsem si občas říkala "kdybych to byla bývala věděla...". No ale po pár dnech u počítače mě to táhlo do terénu zas - a mám to tak dodnes.

Každopádně v naší době a zeměpisných šířkách se můžeme jen obdivovat tomu, co výpravy v zapadlých končinách Sibiře a Dálného Východu dokázaly. Nevím, nakolik se příběh Saši a jeho průvodců, místních lovců Avdějeva a Sofronova zakládá na pravdě, ale jisté je, že ve 30. letech 20. století v aijské části Ruska skutečně začínaly pokusy s reintrodukcí a chovem sobola, kniha tudíž vychází ze skutečných událostí.

Ač příběh je napínavý a čte se dobře, bylo tam několik podivně zamotaných míst, soudím však, že šlo o chybu překladatele. Místy se objevují i neobvyklá slovní spojení, např. namísto vlnitého plechu autor popisuje "vlněný plech" :-). Proto jedna hvězdička dolů.