Za války – Slatinice 1939–1945 přehled
Petr Žižka
Publikace Za války – Slatinice 1939–1945 přibližuje osudy pěti občanů Slatinic, kteří se zapojili do druhého československého odboje v letech 1939–1945. Československý domácí odboj zastupuje ruský legionář a policejní inspektor Josef Mišák. Zbylé čtyři osoby se zapojily do Československého zahraničního odboje ve Francii a Velké Británii. V čs. armádě a u Čs. červeného kříže působil MUDr. Jaroslav Marek. V rámci Royal Air Force sloužil zbrojíř Stanislav Havlíček (310. a 311. peruť), letecký mechanik – motorář Bernard Mišák (312. peruť) a radiotelegrafista/palubní střelec Josef Taláb (311. peruť). Kromě životních osudů pěti občanů Slatinic se publikace v závěrečné kapitole věnuje obci Slatinice v letech 1939–1945. Pozornost je věnována Slatinicím v období německé okupace a následně osvobození obce.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Za války – Slatinice 1939–1945. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Za války – Slatinice 1939–1945 v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Knihotéce | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Slatinic za války se text knihy přímo skoro netýká (vyjma poslední krátké kapitoly). Životopisy pěti účastníků odboje jsou zajímavé a místy strhující. Nejvíce mě zaujal Josef Mišák - čs. legionář v Rusku, za první republiky i v prvních třech protektorátních letech příslušník policie v Olomouci, od léta 1939 do začátku roku 1942 velmi aktivní účastník domácího odboje - prováděl špionážní činnost pro Obranu národa, spolupracoval i s komunistickým odbojem. Text o lékaři Jaroslavu Markovi pojednává z velké části o jeho prožitcích na východní frontě první světové války. Dvě osobnosti působily v pozemním personálu RAF a posledních z nich padla v dubnu 1942 během návratu z náletu na Dortmund. Perlička: Bernard Mišák působil v západním vojsku, přesto nebyl komunisty nijak perzekuován a dokonce byl v 60. letech předsedou vesnické organizace KSČ v Hlubočkách. Rovněž mě zaujaly dopisy radiotelegrafisty Talába, v nichž kritizoval ty příslušníky čs. odboje v Anglii, jež se nezapojili a ani nechtěli zapojit do bojových akcí. Stejně tak byl kritický vůči USA a Velké Británii, kvůli jejich údajně malé podpoře Sovětskému svazu (dopisy byly psány nedlouho po 22. 6. 1941).