Žáček aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti přehled
Matěj Václav Šteyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/326383/zacek-aneb-vyborne-dobry-zpusob-jak-PrT-326383.gif
4
5
5
Že pojmy baroko a temno jsou ve svém sousedství trochu nešťastně, víme minimálně od dob první republiky. O bohatosti této doby svědčí i celá řada barokních mluvnic, mezi nimiž osobité místo zaujímá popularizační brožurka českého jezuity Václava Matěje Štejera z roku 1668, zkráceně přezdívaná "Žáček". Štejerova praktická knížka postihuje především důležitou otázku pravopisnou ("jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti"). Oblíbeným a v letech 1730 a 1781 reeditovaným se dílo stalo již svou formou: úsměvným rozmlouváním mezi Mistrem a Žáčkem ("drž fláku bešťáku!"). Bylo by škoda dobu obnoveného zájmu o slávu barokní Čechie ochudit o komentované čtenářské vydání (editor Daniel Nečas) této rozmilé češtinářské knížečky. Knihu uvádí předmluva prof. Alexandra Sticha, portrét V. M. Štejera dokresluje vůbec první překlad jezuitských pramenů o tomto učenci.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žáček aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žáček aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti v seznamech
| v Přečtených | 6x |
Autorovy další knížky
| 2001 |  Žáček aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti |
| 1668 |  Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti ... |
Tohle spíše (povinně) ocení lidé, kteří se z nějaké důvodu musí zaobírat historickou mluvnicí a dějinami českého pravopisu. Je to moderní edice gramatiky z roku 1668 s odborným komentářem, který bohužel není ve všech ohledech důsledný – ne vždy upozorňuje na (ne)užití původních odlišných liter apod. (myslím, že to někdo detailněji rozebíral v článku v Listech filologických, ale už si nevybavím kdo a kdy).
Přesto každý, kdo se někdy musel prokousávat texty z 16.–17. století (nedejbože staršími), ocení, že nemusí v rukavicích louskat podivně páchnoucí a rozpadající se text vysázený nečitelným písmem ve speciálně určené studovně nějaké mamutí knihovny, ale může si Štejerovy rady přečíst v pohodlí svého obýváku.