Záhady a tajemství staré Prahy přehled
Aleš Česal
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/101955/bmid_zahady-a-tajemstvi-stare-prahy-7bR-101955.jpg
4
64
64
Tajemné zajímavost i omyly uváděné na pravou míru z historického hlediska.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Záhady a tajemství staré Prahy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Kniha nám jemně připomíná historii našeho hlavního města. Odhaluje záhady, legendy i tajemství propletené se skutečnými událostmi v místech, kde stojí Karlův most, Petřín, Pražský hrad a dalších již opomenutých nebo zaniklých míst. Zaujal mě , vznik názvu města, Bruncvíkův příběh se lvem bojujícím s drakem, tajemství Zlaté uličky, legenda o Golemovi a Petřínské udásti spojené s ohněm.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Záhady a tajemství staré Prahy v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 93x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 103x |
| v Chystám se číst | 18x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1999 |  Utajené dějiny Čech 1. |
| 2005 | Co v učebnicích dějepisu nebylo |
| 2008 |  Skrytá česká historie |
| 2009 | Záhady staré Prahy |
| 2009 | Utajené dějiny Čech: od pravěku do roku 1945 |
Odkedy sme s rodinou boli v 90. rokoch na dovolenke v Prahe, tak toto české mesto zbožňujem do takej miery, že ak by som sa mal ešte raz narodiť a to v Prahe, vôbec by mi to nevadilo. Žiaľ, toto je asi najslabšia kniha s pražskou tematikou, akú som kedy čítal. Od detstva zbožňujem nielen hlavné mesto Českej republiky, ale i záhady a tajomstvá. A čo je vhodnejšie mesto na mýty, legendy, mrazivé záhady a znepokojivé tajomstvá, ak nie Praha? Alchymisti, tajné spolky, pohanské svätyne, podzemie, Golem. Zbiehali sa mi slinky. Toto ale na mňa vôbec nefungovalo, veľmi nezáživné, nesmierne som sa nudil. 2* za skvelé dobové kresby a fotky (už tá nesmierne atmosférická obálka!). Aspoň tie ma vrátili nazad v čase a priestore, keď už to samotný text nedokázal. Pobavilo ma, ako autor na s. 25 spomína, že slovo "žíža" v slovenčine znamená ohník. Určite ma dakto vyvedie z omylu, ale nikdy som to nepočul. Chcel by som Aleša Česala uznanlivo potľapkať po pleci. Pretože napísať tak mdlú knihu na takú geniálnu tému, to je ozaj umenie.