Zajíc s jantarovýma očima přehled
Edmund De Waal
Příběh vzdělané židovské rodiny Ephrussiů nás zavede ze secesní Paříže 19. století, přes předválečnou Vídeň a druhou světovou války až do Japonska a Ameriky. Kontinuitu s předchozími generacemi symbolizuje soubor dřevěných a slonovinových miniatur – a právě ty přivedly autora na cestu, kterou musela vykonat nejen vzácná sbírka, ale i jeho rodina. Je to fascinující putování přes několik světadílů a století.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , Ikar (ČR)Originální název:
The Hare with Amber Eyes, 2010
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zajíc s jantarovýma očima. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Předmluvou jsem se horko těžko prokousala, ale docela jsem byla zvědavá až to "doopravdy" začne. No a když jsem zjistila, že nejde o román, ale opět jen o vyprávění o rodině, měla jsem chuť tu knihu odložit. Ale nakonec jsem vytrvala a docela se to dobře četlo. Jen teda jsem to četla dlouho, jak to nemělo nějaký zásadní dramatický oblouk, nebyl problém ji odkládat a tak jsem ji četla hodně po kouskách.
Podrobné hodnocení knihy jsem kvůli rozsahu vložil do recenzí, jelikož z ní mám dost rozporuplnné pocity, které nelze vyjádřit stručně. Tady bych jen pro všechny upozornil, že v roce 2018 autor část sbírky rozprodal v aukci, a že napsal také několik dalších knih. také vyšla samostatná kniha o paláci Ephrussi ve Vídni. Jen tyto knihy nebyly přeloženy do češtiny.
A lidem se zájmem o osudy židů ze střední a vyšší třídy bych doporučil knihy "Zachráněna v šanghaském ghetu" a "... a tys na Němce střílel, dědo?". Jde o paměti samotných účastníků, takže jsou mnohem autentičtější a v neposlední řadě jsou mnohem kratší. Tuto knihu doporučuji spíše zájemcům o atmosféru Paříže a Vídně přelomu století a milovníkům impresionismu a jiných dobových výtvarných směrů.
A ještě doporučuji dohledávat všechny budovy a umělecká díla. Líčení autora je často dost zavádějící. Třeba palác Ephrussi ve Vídni je o dost menší, než se může z knihy zdát (podrobně viz recenze).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
2010 -
British Book Awards
(New Writer of the Year)
2010 -
Costa Book Awards
(Biography Award)
Kniha Zajíc s jantarovýma očima v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 36x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 51x |
v Chystám se číst | 45x |
v Chci si koupit | 7x |
"Už ani nevím, jestli to má být kniha o mé rodině, o paměti, o mně samotném, nebo jestli je to pořád ještě vyprávění o těch titěrných japonských věcičkách."
Takhle v závěru shrnuje knihu sám autor, když se pokusí známému vysvětlit, proč přijel do Oděsy, města, odkud pochází jeho rodina. A je to shrnutí přesné, protože je o tom všem. Takže čtenář ochutná atmosféru Paříže druhé poloviny 19. stol, kde žil zakladatel sbírky Charles. Na jeho postavě ale autor krásně ukáže, co je vlastně umění (nejen výtvarné, ale i literatura nebo hudba), jak k němu přistupovat, jak ho vnímat a co člověku může dát. Na konci 19. století se sbírka jako dar dalšímu členu rodiny dostává do Vídně. A my pak můžeme na osudech jejích majitelů sledovat turbulentní dobu první poloviny 20. století v Rakousko-Uhersku, posléze v samostaném svobodném Rakousku i pod kuratelou nacistů. A jak se posléze se svou nacistickou epizodou (ne)vyrovnalo. S další generací se pak sbírka vrací zpět do Japonska, kde se její majitel po válce usadil a na sklonku života předal péči o sbírku autorovi knihy.
Přestože nejde o román, je v knize vše, co člověk od historického románu očekává. Atmosféra doby, dějové zvraty, emoce, i když tady podané poněkud nezaujatě, přesto s velikým citem.