Žalm podle Jonáše přehled
Ian Watson
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28442/bmid_zalm-podle-jonase-Ar5-28442.jpg
2
16
16
V Mexiku důkazy naznačují, že Bohem stvořený vesmír již nebude dlouho existovat – to, co vnímáme, není nic než duch skutečné věci… Zdá se, že v Japonsku malý ruský chlapec ovládá duši dávno mrtvého kosmonauta… Pod vlnami zpívají velryby podivuhodné matematické písně, jež mají možnost spojit tyto dvě události…
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Jonah Kit, 1975
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žalm podle Jonáše. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Mno... Dozvěděl jsem pár zajímavých informací o velrybách, ale jako sci-fi příběh kniha moc nefunguje, postavy jsou veskrze nesympatické a je vám jedno jak to s nimi dopadne.
Ian Watson píše sci fi knihy a povídky přesně tak jak to mám rád.Knihy u kterých se nedočkáte žádné velké akce ani překotného děje,zato námětů na přemýšlení je tam dostatek.Tím mi připomíná mého oblíbeného Stanislava Lema,i když Watsonovy knihy mají specifickou náladu a atmosféru,díky které je okamžitě poznáte.
Žijeme ve spoustě paralelních vesmírů,ve kterých je realita utvářena teprve vůlí pozorovatele?Padá lidstvo do spirály sebezničení z vlastní vůle,protože si takou cestu volí?
Obětovaly se velryby pro nás nebo nás opustily a zvolily si svou cestu a vesmír?
Skvělé čtení,které přináší spoustu otázek,a možná ještě více odpovědí.Chytré,inteligentní sci fi o nás a o světě okolo nás.Jen se nebát trochu u čtení myslet.
Vidím že zde jdu s hodnocením proti proudu,ale za mne naprosto doporučuji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žalm podle Jonáše v seznamech
| v Přečtených | 25x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 41x |
| v Chystám se číst | 1x |
Žalm podle Jonáše
Nové náboženství Bezbožného vesmíru, které dokazuje existenci Boha v jiné dimenzi bytí. Galaxie, hvězdy, planeta Země i lidé na ní jsou podle teorie Paula Hammonda pouze jakýsi přízrak skutečné "Boží říše". Ta existuje v jiné časoprostorové rovině, do níž byly skutečná hmota i antihmota vehnány fyzikálními procesy při prvotní expanzi. Vše ostatní je pouze iluzorní vedlejší zplodina, iluzorní tvary vtištěné do matrice nicoty. Co může takováhle myšlenka udělat s lidstvem - a když je Hammondův postulát předán mořským kytovcům, tak i s nimi - je předmětem zkoumání anglického spisovatel Iana Watsona. Myšlenka je to bezpochyby originální a zajímavá, k vlastní škodě je však zpracovaná poměrně neatraktivní formou a až příliš se drží při zemi. Namísto oslnivého gejzíru emocí nabízí jen velké blouznění, při němž se toho děje zatraceně málo a jaksi mimoděk. Všechno to pozdvižení, vyvolané Paulem Hammondem jde nejen mimo nás, ale bohužel i mimo hlavní aktéry dramatu a je jedno zda se zrovna probíráme myslí vorvaně Jonáše nebo se bráníme vzbouření lidu, pískáme si společně s indiány či pozorujeme trosky lidí, které zbyly po myšlenkových otiscích. Mohlo to být mistrovské veledílo, ale je to spíš nuda.