Zamořená léta přehled
Stanislav Kostka Neumann
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453384/mid_zamorena-leta-2ss-453384.jpg
3
8
8
Sbírka veršů, kterou napsal český básník a novinář Stanislav Kostka Neumann ve válečných letech 1939-1944, byla poprvé vydána roku 1946. Okupaci Československá německou armádou vnímal Stanislav Kostka Neumann jako akt násilí a perzekuce, a i z tohoto důvodu charakterizoval tuto dobu jako "zamořená léta". Jeho verše však ani v tomto těžkém období neztrácejí víru, že daný stav věcí je konečný, je přesvědčený o tom, že vítězství bude naopak patřit "rozumu a citu", i naději, "jež v noci běsů smrti žije". Na jedné straně dokázal Neumann v těchto verších vylíčit nestvůrnost fašistického režimu, na druhé ale zcela nekriticky předjímal optimistickou, do jisté míry ovšem poněkud zkreslenou vizi budoucnosti, jež vycházela z jeho subjektivního levicového přesvědčení. Sbírka obsahuje i přes pochmurný čas, v němž byla psána, i několik zpěvných a melodických čísel přírodní lyriky.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zamořená léta. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zamořená léta v seznamech
| v Přečtených | 9x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
| 1950 |  Kniha lesů, vod a strání |
| 1990 |  Proč nejsem komunistou |
| 2000 | Dějiny ženy |
| 1897 | Satanova sláva mezi námi |
| 1971 |  Rudé zpěvy |
Knihu je třeba číst bez předsudků a bez výkladu "co tím chtěl básník říci" na záložce. Proč hledat ve všem nějakou symboliku? Autor ji může do svých děl ukrývat, čtenář ji může či nemusí hledat. Navíc je tu riziko, že čtenář si verše vyloží zcela jinak, než autor zamýšlel. Z básní s přírodní tématikou jasně vysvítá, že autor krajinou opravdu chodil a měl ji rád. Úvodní velmi působivou Jívou nasadil SKN vysokou laťku, kterou však už dále nepřekonal. Úroveň jednotlivých básní je dost kolísavá, některé i vzbuzují úsměv: "Místa posvátná i tady jsou, kaple, hrady, historické míle. Selský povoz před tvou hospodou. Na něm pytel z republiky Číle." (Krajina svět), nebo "Zředěný třesk se do ticha vpil rychle. A pak už nic, jen svatý noční klid. Až ráno v šest se z dálky šine zpychlé vrčení busu pro dělnický lid." (Pohlazení). Básně mají zpravidla závěr s optimistickou nadějí do budoucna. Tu naději autor dle svého politického přesvědčení viděl v pracujícím lidu "Veselostí zkřehlých svět se zatřese: Pracující všech zemí, spojte se!" (Pracujícímu netřeba války), či dokonce: "... nedej nám čekat, nedej nám hnít: pod křídly Moskvy chceme žít." (Jen otevřít oči). Těžko říci, jestli a jak by se básníkovy názory změnily, kdyby se života pod křídly Moskvy dožil.