Zápisky odstřelovače přehled

06.08.2024

No... Jsem celkem na vážkách, jak knihu hodnotit. Patřím mezi "husákovy děti", takže mi při čtení bylo občas blivno - ta propaganda na mě působila i po letech. Prostě: Jenom sovětský soudruh je úplně nejvíc nejlepší člověk (ale bez politruka nedá ani ránu) a největší potupou pro něj je vyloučení z Komsomolu či Komunistické strany (jak je ve srovnání s tím něžné ono cimrmanovské "Ještě slovo, bačkoro, a zapíšem´ tě do deníku!"). Ale rozhodně tím nechci snižovat hrdinství a útrapy, bez kterých by vojáci RA nacismus/fašismus neporazili.
Takže zpět ke knize: Když člověk pomine fakt, že se skutečnost prolíná s fantazií (ano, mám dojem, že některé události byly dost přibarvené - ale nekažme historku pravdou) a propagandou (tu je potřeba filtrovat), čte se to velmi dobře. Ale pokud člověk trochu zná historii a občas koukne na nějaké ty dokumenty, hned mu dojde, že i sám Zajcev si dost věcí zidealizoval (případně mu to opravil někdo, komu to více myslelo "politicky"). Myslím, že je více vypovídající přiložený přetisk jakéhosi novinového článku...
Vyložené úsměvná je pak konfrontace předmluvy (která zmiňuje ten lživý "amerykanskyj" film) s přílohami (rozkaz s. Stalina). "Kdepak, nikdo na nás zezadu nestřílel, když jsme chtěli zdrhnout..."
Posuďte sami, protože i tak ta kniha za přečtení stojí, jen je dost poplatná době vzniku. Škoda, že nejsem narozen až v 90´ - možná by na mě tolik nepůsobila ta skrytá masírka...

09.02.2024

Velice čtivě a poutavě zapsané vzpomínky aktivního účastníka bojů v pekle Stalingradu. Zajímavé je nejen sledovat všechny příběhy spojené s odstřelovačským uměním, ale i dobové reálie, popisy bitev, útoků a protiútoků, atmosféry i nálady mezi vojáky. To je něco, co si v mírových dobách vůbec nedokážeme představit.