Zápisník pana Pinkeho přehled
Ewald Murrer (p)
Po 25 letech se Ewald Murrer vrací k legendární knize Zápisník pana Pinkeho, fiktivnímu deníku, jehož děj je zasazen do čarovné krajiny kdesi v neurčité Haliči. Kniha zabydlená množstvím pitoreskních figur lidských, zvířecích i mystických je oslavou snovosti a svobodné imaginace. Murrer v díle vytvořil originální styl, který posléze Jiří Kolář označil za novou básnickou formu „předznamenaných textů“. Nové vydání je poprvé kompletní - najdete v něm pasáže, které byly z předchozích vydání z nejrůznějších důvodů vyřazeny. Kniha je bohatě ilustrována Helenou Wernischovou a samotným autorem textu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zápisník pana Pinkeho. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Výborné podzimní snění, kde mýty působí nenásilně živě, krásná poetika. Zápisník pana Pinkeho doporučuji všem jenž si potřebuji na chvíli odpočinout.
Čtení to není nezajímavé. Zápisky oscilují mezi pasážemi dějovými a snově lyrickými. Postupně mě začalo sice mírně iritovat téma, kolem kterého se vše točí, ale asi je to hlavně kvůli nadužívání jistého slova (kdo četl, ví). Závěr byl za mne uspokojivý, byť poněkud patetický, staví předchozí text do mírně jiného světla.
Zklamalo mě prostředí. Židovská Halič slibovala hodně, ale dočkal jsem se jen pár toponym a hesel jako "mlha" nebo "rabi". Místa zůstala jen jmény, židovský svět zůstal jaksi mimo (autorovou leností?).
Ale možná mě jen zhýčkal Olbracht...
Musím ovšem přiznat, že jsem si nedal de facto žádnou práci s interpretací "předznamenání" jednotlivých textů a obecně šlo o četbu nijak zvlášť hlubokou.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zápisník pana Pinkeho v seznamech
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
2019 | Máme kostru ve skříni |
2013 | U nás ve sklepě - Antologie poesie druhé generace undergroundu |
2019 | Noční četba |
2007 | Nouzové zastavení času |
1995 | Situace |
Je to fajn počtení. Některé dny se ve Voronsku neděje nic zvláštního, někdy se toho děje až moc. Zdánlivě obyčejná vesnička, dalo by se říct. Surreální kafkovsko-poeovské atmosféry, kterou jsem očekávala, se mi jakž takž dostalo, ale její navozování mi místy přišlo značně nucené a nedostatečné. Mlha a antropomorfní zvířátka mi prostě nestačí. Nebo je to možná tím, jak krátké dílko je. Nuance se taky úplně neděla, nebo byla tak nezaznamenatelná, že mi zcela unikla. Možná to chtělo, abych knize věnovala více času, třeba zůstalo mnoho nevyřčeno a mělo být na čtenáři, aby si díry vyplnil sám. To už se nedozvím.
Kniha má zajímavý koncept, psaní je vesměs dobré (až na časté opakování - ať už záměr, či nikoliv), ilustrace jsou krásné a hezky knihu doplňují, ale bohužel na mě tato sbírka nijak hluboce nezapůsobila. Ač zní Voronsko jako ideální místo k útěku od reality, vracet se již pravděpodobně nebudu.